Proč se ti plány hroutí na POSLEDNÍ chvíli? Jung znal odpověď. Carl Jung — Transcript
Full transcript
- 0:00Zastavte se teď na chvíli a vzpomeňte si
- 0:02na jeden okamžik ze svého života. Na
- 0:05chvíli, kdy vám k círy chyběl jediný
- 0:08krok. Všechno bylo připravené. Dlouhé
- 0:11měsíce práce byly za vámi a stačilo jen
- 0:14dojít posledních pár metrů. A právě
- 0:17tehdy se něco pokazilo.
- 0:20Zapomenutý dokument, slovo, které vám
- 0:22ujelo ve špatnou chvíli. Horečka den
- 0:25před zkouškou. Hádka večer před
- 0:27důležitým rozhodnutím.
- 0:30Možná si dodnes říkáte, že to byla
- 0:32prostě smůla, ale co když to smůla
- 0:35nebyla? Co když v té chvíli promluvila
- 0:38část vás samých, kterou dobře neznáte a
- 0:41chtěla vám říct něco, co jste slyšet
- 0:44nechtěli?
- 0:46Dnes se na ni podíváme očima švýcarského
- 0:48psychiatra Karla Gustava Junga a na
- 0:51konci se k té vaší chvíli vrátíme a
- 0:54ukážu vám, jak jí porozumět a co udělat,
- 0:58až budete příště zase skoro u cíle.
- 1:02Pokud ještě neodebíráte náš kanál,
- 1:04klikněte na odebírat. Je to pro nás
- 1:06opravdu důležité. A teď pokračujme.
- 1:10V příbězích lidstva se odedávna objevuje
- 1:12zvláštní postava. nedodržuje pravidla.
- 1:15Smeje se tam, kde ostatní močí. Plete se
- 1:19kam nemá a kazí to, co ostatní pracně
- 1:22budovali. Je hloupá i chytrá zároveň,
- 1:25někdy směšná a jindy nebezpečná.
- 1:29V severských pověstech má podobu Boha
- 1:31Lokihyho. V řeckých mýtech ji poznáváme
- 1:35v madém Hermovi, který hned první den
- 1:38svého života ukradl stádo krav a pak se
- 1:41tvářil jako nevinné dítě.
- 1:44V pohádkách z celého světa se vrací jako
- 1:47lstivá liška, kojot nebo havran.
- 1:51Psychologie pro ni převzala jméno z
- 1:53angličtiny a říká jí trixter, tedy
- 1:57šibal, šejdíř nebo podvodník.
- 2:01A Carl Gustav Jung o ní napsal jednu ze
- 2:04svých nejzajímavějších úvah.
- 2:07Stalo se to v roce 1954.
- 2:11Tehdy vyšla kniha, na které
- 2:13spolupracovali tři autoři.
- 2:16Americký antropolog Paul Redin v ní
- 2:18zpracoval mýty indiánského kmene
- 2:21Vinebegu, kteří žili v oblasti dnešního
- 2:24Visconinu.
- 2:26Znalec antické mytologie Carl Ky k nim
- 2:30připojil srovnání s řeckými příběhy a
- 2:33Jung napsal psychologický komentář o
- 2:36tom, co tahle postava znamená pro
- 2:39lidskou duši. Bylo mu tehdy skoro 80 let
- 2:43a za sebou měl celý život práce s lidmi,
- 2:46kteří k němu přicházeli, protože se jim
- 2:48něco v životě nečekaně a opakovaně
- 2:51rozpadalo.
- 2:53Abychom pochopili, proč Jung Trixtra
- 2:55bral tak vážně, musíme si říct, co
- 2:58myslel slovem archetyp.
- 3:01Jung byl přesvědčen, že pod naším
- 3:03osobním nevědomím, tedy pod vzpomínkami
- 3:06a pocity, které jsme sami zažili a
- 3:08zapomněli, existuje ještě hlubší vrstva.
- 3:12Nazvali ji kolektivním nevědomím.
- 3:15Podle něj v ní nejsou uložené konkrétní
- 3:18obrazy nebo příběhy, ale spíš připravené
- 3:21formy, sklony psychiky reagovat a
- 3:24představovat si svět určitým způsobem.
- 3:28Jung to přirovnával ke krystalové říšce,
- 3:31která určuje tvar krystalu, ale sama
- 3:34není vidět.
- 3:36Takovým formám říkal archetypy. Matka,
- 3:40hrdina, moudrý stařec, stín a mezi nimi
- 3:44i trixter.
- 3:46Proto se podobné postavy objevují v
- 3:48příbězích národů, které o sobě nikdy
- 3:51nevěděly.
- 3:53Vinnagové svého Trixtera nazývali
- 3:56Vagdjunk Kaga.
- 3:58V jejich příbězích se chová jako bytost,
- 4:00která ještě nemá ucelené vědomí sama
- 4:03sebe. V jedné epizodě se jeho pravá ruka
- 4:05pustí do křížku s levou rukou, protože
- 4:08se nedokážou dohodnout, která z nich má
- 4:11zvíře stáhnout. A Trixter přitom
- 4:13nechápe, že obě ruce patří jemu. Jung v
- 4:17tom viděl obraz velmi raného stavu
- 4:19lidské duše, kdy ještě nevíme, že naše
- 4:22protichůdné části jsou jedno. A přesně
- 4:25tady začíná být ten starý mýtus
- 4:28překvapivě aktuální, [frknutí] protože i
- 4:30dnes se nám stává, že jedna naše ruka
- 4:33staví a druhá bourá a my nechápeme proč.
- 4:37Vezměme si Terezu. Její 34 let. Žije v
- 4:41Brně a pracuje v marketingové agentuře.
- 4:44Půl roku připravovala prezentaci pro
- 4:46největšího klienta, jakého agentura kdy
- 4:49měla. Zůstávala v práci do večera, o
- 4:52víkendech ladila grafy a v noci před
- 4:55schůzkou si dvakrát zkontrolovala tašku.
- 4:58Ráno v zasedací místnosti otevřela
- 5:00notebook a zjistila, že je to ten starý,
- 5:03který měla doma pro děti na pohádky.
- 5:06Ten pracovní zůstal ležet na kuchyňském
- 5:08stole.
- 5:10Klient počkal 40 minut, než jí kolega
- 5:12notebook přivezu, ale atmosféra už byla
- 5:15jiná. Tereza ten den odcházela domů s
- 5:18pocitem, že jí zradilo něco, co nemá
- 5:20jméno.
- 5:22Nebyla roztržitá, nikdy předtím nic
- 5:24podobného neudělala. Tak proč zrovna
- 5:26teď?
- 5:28Jung by Tereze neřekl, že je nešikovná.
- 5:31Ani by jí neřekl, že za vším stojí osud.
- 5:34Zeptal by se jí spíš, co se v ní dělo v
- 5:37týdnech před tou schůzkou.
- 5:40Jung totiž opakovaně upozorňoval, že
- 5:42Trixter nežije jen v mýtech dávných
- 5:45kmenů. Podle něj se v moderním člověku
- 5:48projevuje všude tam, kde se do našich
- 5:50dobře naplánovaných činů vloží něco
- 5:53nečekaného,
- 5:55něco, co vypadá jako náhoda, ale má
- 5:58podivně přesné načasování.
- 6:00Jung psal, že tahle postava vás přežívá
- 6:04a že ji poznáváme v drobných
- 6:05zlomyslnostech každodenního života,
- 6:08které jakoby měly vlastní vůli. Důležité
- 6:12je, že Jung Trixra neviděl jen jako
- 6:14ničitele. V jeho výkladu je to postava
- 6:17hluboce dvojznačná.
- 6:19ruší pořádek, ale právě tím otevírá
- 6:23cestu něčemu novému. Jung dokonce psal,
- 6:26že v některých mýtech je Trixter jakýmsi
- 6:29předchůdcem Spasitele, bytostí, která je
- 6:32zároveň božská, lidská i zvířecí.
- 6:36To, co se zdá jako katastrofa, může být
- 6:38první trhlinou v příliš těsném obalu. A
- 6:42to je myšlenka, ke které se v tomhle
- 6:44povídání budeme vracet znovu a znovu.
- 6:48Než půjdeme dál, položím vám otázku.
- 6:51Nemusíte na n odpovídat hned. Stačí ji v
- 6:54sobě nechat chvíli znít.
- 6:57Která vaše neúspěšná chvíle vypadala na
- 6:59venek jako hloupá náhoda? Ale někde
- 7:02hluboko jste cítili, že úplně náhodná
- 7:05nebyla.
- 7:07Možná jste si to tehdy nechtěli přiznat,
- 7:10možná je to už dávno, ale zkuste si tu
- 7:13chvíli vybavit co nejpřesněji, protože
- 7:15ji budeme v dalších kapitolách
- 7:17potřebovat.
- 7:19A teď něco, co vás možná překvapí.
- 7:22Jung nebyl jen čtenář mýtů a filozof. Na
- 7:26začátku své kariéry byl velmi praktický
- 7:28vědec a Trixtra, i když mu tak tehdy
- 7:32ještě neříkal, dokázal zachytit v
- 7:35laboratoři pomocí stopek a seznamu
- 7:37obyčejných slov. Právě o tom bude další
- 7:41kapitola. Představte si místnost na
- 7:43psychiatrické klinice Burgholsli v
- 7:45Curichu na samém začátku 20. století.
- 7:49U stolu sedí malý lékař s kapesními
- 7:51stopkami. Naproti němu sedí člověk,
- 7:54kterému postupně přečítá jedno slovo za
- 7:57druhým. Hlava, zelená, voda, zpívat,
- 8:04smrt, loď.
- 8:07Úkol testovaného je jednoduchý.
- 8:09odpovědět co nejrychleji prvním slovem,
- 8:11které ho napadne.
- 8:13Ten vadý lékař se jmenuje Karl Gustav
- 8:16Jung a právě objevuje něco, co ovlivní
- 8:19celou jeho další práci.
- 8:21Asociační experiment nebyl Jungův
- 8:24vynález. Podobné pokusy dělaly vědci už
- 8:26před ním, ale Jung si všiml věcí, které
- 8:29ostatní považovali za chyby měření a
- 8:32nevěnovali jim pozornost.
- 8:35Většina odpovědí přicházela rychle a
- 8:37hladce. U některých slov se ale člověk
- 8:39najednou zasekl. Odpověď přišla o
- 8:42několik sekund později nebo zazněla
- 8:44zvláštně, nebo testovaný slovo jen
- 8:47zopakoval, případně se zasmál či
- 8:49zčervenal. Když po skončení celé řady
- 8:52slova přečetl znovu a požádal o
- 8:55zopakování původních odpovědí, lidé si
- 8:59právě u těchto míst často nevzpomněli,
- 9:01co předtím řekli.
- 9:03Jung s kolegy k tomu později připojil i
- 9:06měření tělesních reakcí, například změny
- 9:09elektrické vodivosti kůže a ukázalo se,
- 9:13že tělo na tato slova reaguje silněji.
- 9:17Jung z toho vyvodil, že ta zaváhání
- 9:20nejsou náhodná. Svědčí o tom, že slovo
- 9:24zasáhlo nějaký citově nabitý zhluk
- 9:27představ, vzpomínek a pocitů, který žije
- 9:30v nevědomí vlastním životem.
- 9:33nazval ho komplexem.
- 9:36Dnes to slovo používáme běžně. Říkáme,
- 9:39že někdo má komplex méně cennosti.
- 9:43Jung ho ale myslel přesněji a mnohem
- 9:45zajímavěji.
- 9:47Komplex podle něj není jen nepříjemná
- 9:49vzpomínka.
- 9:51Je to jakási dílčí osobnost, která má
- 9:54svou vlastní energii, svá přání a dokáže
- 9:58se ve správnou chvíli prosadit proti
- 10:01naší vědomé vůli.
- 10:03Jung na jednom místě napsal, že dnes už
- 10:07každý ví, že lidé mají komplexy, ale
- 10:10méně se ví, že komplexy mohou mít je.
- 10:15Jinými slovy, ne vždy my ovládáme své
- 10:19komplexy. Někdy ovládají ony nás. A teď
- 10:23si všimněte, jak blízko je tohle k
- 10:25postavě Trixra. Komplex se nehlásí
- 10:28slušně a nečeká, až mu dáme slovo.
- 10:31Prosmíkne se tam, kde zrovna nedáváme
- 10:34pozor. V přeřeknutí, v zapomenutém
- 10:37jménu, v ruce, která sáhne po špatném
- 10:40klíči, v emailu odeslaném nesprávnému
- 10:43adresátovi.
- 10:45Sigmund Freud ve stejné době psal o
- 10:47chybných úkonech všedního dne a Jung
- 10:50postřehy zpočátku natřeně podporoval.
- 10:54Oba věděli, že takové chyby nejsou
- 10:56nesmyslné. Jen se je člověk musí naučit
- 10:59číst. Jungova metoda byla dokonce tak
- 11:02citlivá, že ji v jednom případě použil
- 11:04při vyšetřování krádeže a výsledky testu
- 11:08ukázaly směrem k člověku, který se k
- 11:10činu nakonec přiznal.
- 11:12Jung o tom napsal odbornou práci.
- 11:15Nechci tím říct, že by asociační test
- 11:18byl detektori. To rozhodně ne. A sám
- 11:21Jung by s tím nesouhlasil.
- 11:23Ale ukazuje to, jak silně se v našem
- 11:26chování odráží to, co se snažíme skrýt a
- 11:29to i před sebou samými.
- 11:32Poslechněte si teď příběh Ondřeje. Je mu
- 11:3541 let, žije v Ostravě a pracuje jako
- 11:37technik v energetické firmě. Jeho
- 11:40nejlepší kamarád ze střední školy se
- 11:42loni ženil a Ondřej byl jeho svědkem. Na
- 11:46projev se připravoval dva týdny. Měl ho
- 11:48napsaný na kartičkách a doma ho zkoušel
- 11:50před zrcadlem.
- 11:52Na svatbě vstal se sklenkou v ruce,
- 11:54mluvil o tom, jak se s řenichem
- 11:56seznámili, jak spolu jezdili na kolech
- 11:58do Besky a pak se obrátil k nevěstě.
- 12:01Jenže místo jména Monika, řekl Klára.
- 12:05Klára byla dívka, se kterou kamarád
- 12:07chodil před 20 lety a kterou Ondřej
- 12:09viděl snad třikrát v životě. V sále bylo
- 12:12na okamžik ticho. Pak se lidé rozesmáli,
- 12:16nevěsta to vzala s humorem a večer
- 12:18pokračoval.
- 12:20Ondřej ale ještě dlouho nemohl spát.
- 12:22Proč zrovna Klára neměl k ní žádný
- 12:24vztah? Teprve o mnoho měsíců později mu
- 12:28došlo, co to jméno nese. Klára patřila
- 12:31do doby, kdy byli s kamarádem
- 12:33nerozlučný, kdy spolu trávili každé léto
- 12:36a nikdo jiný mezi ně nepatřil.
- 12:39Svatba pro Ondřeje znamenala konec jedné
- 12:41etapy jeho vlastního života. Vědomě se z
- 12:44ní radoval a přál kamarádovi to
- 12:46nejlepší,
- 12:48ale někde v něm byl smutek, který si
- 12:50nechtěl připustit.
- 12:52Ten smutek si našel cestu ven přesně ve
- 12:54chvíli, kdy mluvil před 100 lidmi.
- 12:58Jung by v tom neviděl ostudu. Viděl by v
- 13:01tom informaci.
- 13:03Komplex nám neškodí proto, že je zlý,
- 13:06ale proto, že o něm nevíme.
- 13:08Dokud zůstává v temnu, jedná na vlastní
- 13:11pěst a volí si chvíle, kdy jsme
- 13:14nejzranitelnější.
- 13:16A ty chvíle jsou velmi často právě ty,
- 13:20na kterých nám nejvíc záleží, protože
- 13:23tam je v nás nejvíc napětí a nejméně
- 13:26kontroly nad tím, co se děje pod
- 13:28povrchem.
- 13:31Zkuste si teď vzpomenout na nějaké své
- 13:33přeřeknutí, zapomenutí nebo chybu, která
- 13:36vám utkvila v paměti, i když se zdála
- 13:39malicherná.
- 13:41Co mohla prozrazovat?
- 13:43Na co jste v tu chvíli nechtěli myslet?
- 13:46Jaký pocit jste tehdy odsunuli stranou,
- 13:48protože se nehodil?
- 13:51Jung tenhle mechanismus nepoznal jen u
- 13:53svých pacientů a dobrovolníků v
- 13:55laboratoři.
- 13:57Poprvé ho zažil na vlastní kůži jako
- 13:5912iletý kluk a tahle zkušenost mohla
- 14:02jeho život poslat úplně jiným směrem,
- 14:05než jakým nakonec šel. O tom bude třetí
- 14:08kapitola.
- 14:10Je léto roku 1887.
- 14:14Bazilej náměstí u katedrály.
- 14:18Dáiletý chlapec čeká na spolužáka, se
- 14:21kterým půjde domů. Najednou do něj jiný
- 14:24kluk pruce strčí. Chlapec upadne a uhodí
- 14:27se hlavou o obrubník tak silně, že se mu
- 14:30na chvíli zatní před očima. Leží tam o
- 14:33něco déle, než by musel a v hlavě mu
- 14:36bleskne myšlenka, kterou si bude
- 14:38pamatovat celý život.
- 14:41Teď už nebudeš muset chodit do školy.
- 14:45Ten chlapec byl K Gustaf Jung a tuhle
- 14:48příhodu popsal mnohem později ve svých
- 14:51vzpomínkách, které sepsal na sklonku
- 14:53života se svou spolupracovnicí Anielou
- 14:57Jaffé.
- 14:59Od toho dne začal omdlévat. Pokaždé,
- 15:02když měl jít do školy nebo když ho
- 15:04rodiče nutili do učení, přišel záchvat.
- 15:08Zůstal doma víc než půl roku. Tuhlal se
- 15:10po lese, kreslil, četl, co ho bavilo a
- 15:14ponořil se do světa, který mu připadal
- 15:17mnohem skutečnější než školní lavice.
- 15:20Rodiče s ním chodili po lékařích a nikdo
- 15:23nevěděl, co mu je. Mluvilo se o
- 15:25epilepsii.
- 15:27Pak přišel zlom. Jednoho dne Jung
- 15:29zaslechl, jak otec mluví s návštěvou a
- 15:32se zjevnou úzkostí říká, že neví, co s
- 15:35chlapcem bude, jestli si nikdy nebude
- 15:38schopen vydělat na živobytí.
- 15:40Otec byl venkovský farář. Rodina nebyla
- 15:43zámožná a ta věta Junga zasáhla jako
- 15:46blesk.
- 15:48Uvědomil si, že to, co se mu děje, není
- 15:51jen pohodlná výmluva, ale skutečné
- 15:54nebezpečí pro jeho budoucnost.
- 15:57Šel do otcovy pracovny, vytáhl latinskou
- 16:00gramatiku a začal se učit. Po 10
- 16:03minutách přišel první záchvat. Málem
- 16:06spadl ze židle, ale nepřestal. Po chvíli
- 16:09přišel další, pak ještě jeden. Jung
- 16:13pokračoval a po několika týdnech
- 16:16záchvaty zmizely a už se nevrátily.
- 16:20Ve svých vzpomínkách k tomu Jung dodal,
- 16:22že tehdy pochopil, co je to neuróza.
- 16:26pochopil, že část jeho duše mu
- 16:29omdléváním poskytovala to, po čem
- 16:31toužil, únik ze světa, který ho nudil a
- 16:34dusil, a svobodu žít podle sebe.
- 16:39Ta část nebyla jeho nepřítelem. Chtěla
- 16:41pro ně něco dobrého. Jen to dělala
- 16:44způsobem, který ho mohlo stát celou
- 16:46budoucnost.
- 16:48Jung se ve 12 letech potkal s tím, co
- 16:51později popisoval jako autonomní komplex
- 16:54a vlastně i se svým vnitřním trixrem, s
- 16:57tím, kdo vás chrání tím, že vám podráží
- 17:00nohy. Tohle je jedna z nejdůležitějších
- 17:03myšlenek celého tématu. Když se nám něco
- 17:06hroutí těsně před cílem, často nejde o
- 17:08to, že bychom cíl nechtěli. Jde o to, že
- 17:12nějaká část nás chce zároveň něco
- 17:14jiného. Možná se bojí, co přijde po
- 17:17dosažení cíle. Možná ví, že úspěch s
- 17:20sebou přinese změny, na které nejsme
- 17:23připraveni.
- 17:24Možná chrání nějakou starou ránu, která
- 17:27by se mohla znovu otevřít. A protože s
- 17:29ní nemluvíme, musí na sebe upozornit
- 17:32jinak. Luci je 27 let a žije v Plzni.
- 17:36studuje práva a do státní závěrečných
- 17:39zkoušek jí zbývá už jen poslední blok.
- 17:42Učí se poctivě, umí to. Spolužáci se jí
- 17:46chodí ptát na věci, kterým nerozumějí,
- 17:49ale den před zkouškou se jí udělá zle a
- 17:52večer má horečku přes 38°.
- 17:55zkoušku přesune. O tři měsíce později se
- 17:58všechno zopakuje. Lékařka nenajde nic
- 18:00vážného, jen nějakou virózu a Lucie
- 18:03začíná mít pocit, že se jí její tělo
- 18:06vysmívá.
- 18:07Teprve, když o tom mluví s kamarádkou
- 18:09při procházce kolem boleveckého rybníka,
- 18:12vysloví nahlas něco, co do té doby
- 18:14nikomu neřekla. Po státnicích na ní čeká
- 18:17místo v advokátní kanceláři, kterou jí
- 18:20domluvil otec. Otec je advokát, dědeček
- 18:23byl advokát. a všichni v rodině s tím
- 18:26počítají. Lucie ale už několik let tajně
- 18:29snívá o tom, že bude pracovat s dětmi v
- 18:32neziskové organizaci.
- 18:34Dokud nemá diplom, nemusí se rozhodovat.
- 18:37Dokud nemá diplom, nemusí nikoho
- 18:40zklamat.
- 18:41Tady je potřeba říct jednu důležitou
- 18:43věc. Neříkám, že každá nemoc před
- 18:46důležitou událostí je psychického
- 18:48původu. To by bylo nebezpečné
- 18:50zjednodušení a Jung by ho nikdy
- 18:52nepodpořil. Nemoc je nemoc a patří k
- 18:55lékaři. Ale stojí za to se zeptat,
- 18:58jestli kromě těla nemluví ještě něco
- 19:01jiného. Jestli se v té chvíli neozývá
- 19:03část nás, která potřebuje být vyslyšena
- 19:06dřív, než uděláme krok, ze kterého už
- 19:10nebude cesty zpět.
- 19:12Jungův příběh má ještě jednu vrstvu,
- 19:15kterou nechci přehlédnout.
- 19:17Jung se ze svého omdlávání nedostal tím,
- 19:20že by tu část sebe zničil nebo umočil.
- 19:24Ta touha po vlastním světě, po samotě,
- 19:26po přírodě a po hlubokém přemýšlení v
- 19:29něm zůstala po celý život. Jenny přestal
- 19:32žít přes nemoc a začal jí žít vědomě.
- 19:36Stal se z něj člověk, který prozkoumal
- 19:38hlubiny lidské duše jako málokdo jiný.
- 19:42Ten kluk, co se toulal po lese místo
- 19:44školy, v něm přežil a dostal své místo.
- 19:48A teď otázka pro vás.
- 19:51Od čeho vás možná váš opakovaný pád
- 19:54těsně před cílem chrání?
- 19:57Co by se ve vašem životě změnilo,
- 19:59kdybyste cíl skutečně dosáhli?
- 20:03Kdo by se mohl cítit zklamaně? Co byste
- 20:06museli opustit? S čím byste se museli
- 20:09konfrontovat?
- 20:11Někdy je odpověď nepříjemná, ale bývá
- 20:14také osvobozující.
- 20:16Ta část, o které tu mluvíme, má v
- 20:19Jungově psychologii jméno. Používal ho
- 20:21neustále a považoval ji za jednu z
- 20:24nejdůležitějších věcí, se kterými se
- 20:26každý člověk musí setkat. Málokdo ji má
- 20:29rád a přesto bez ní nikdo nemůže být
- 20:32celý. Jmenuje se Stín a o něm bude
- 20:35čtvrtá kapitola.
- 20:38Každý z nás má něco, co by nikdy nechtěl
- 20:40vidět na fotografii. Ne vnější vadu, ale
- 20:43vnitřní rys. Závist, kterou cítíme vůči
- 20:47úspěšnému kamarádovi. Vztek, který nás
- 20:50zaplaví, když nás někdo předběhne ve
- 20:52frontě. Lenost, kterou před ostatními
- 20:55zakrýváme pracovitostí.
- 20:58Malichernost, pomstychtivost,
- 21:01touhu být obdivován.
- 21:03To všechno si pečlivě uklízíme do
- 21:05sklepa, zamykáme dveře a tváříme se, že
- 21:08tam nic není. A právě tomu sklepu Jung
- 21:12říkal stín.
- 21:14Stín je podle Junga souhrn všeho, co o
- 21:17sobě nechceme vědět, všech vlastností,
- 21:20které neodpovídají představě, jakou o
- 21:22sobě máme a kterou chceme ukazovat
- 21:25druhým. Ale pozor, Jung zdůrazňoval, že
- 21:29stín není jen temný. Patří do něj i
- 21:31věci, které jsme potlačili, protože nám
- 21:34je někdo v dětství zakázal nebo proto,
- 21:37že se nehodili do role, kterou jsme si
- 21:39vybrali.
- 21:40Spontánost, hravost, schopnost se zlobit
- 21:43a postavit se za sebe, sexualita,
- 21:45tvořivost. Stín je zkrátka ta část
- 21:48osobnosti, která zůstala ve tmě. A to,
- 21:51co je ve tmě, nezmizí, jen jedná bez
- 21:54našeho vědomí.
- 21:56Jung poznamenal, že s tím se nejčastěji
- 21:59projevuje projekcí. To znamená, že
- 22:02vlastnosti, které u sebe odmítáme, s
- 22:04nečekanou silou vidíme u druhých.
- 22:07Člověk, který se nesnese s někým
- 22:09arogantním, má často vlastní aroganci
- 22:12velmi pečlivě zakopanou.
- 22:15Když nás na někom něco nesnesitelně
- 22:17rozčiluje a naše reakce je silnější, než
- 22:20by odpovídalo situaci, je dobré se
- 22:23zastavit a zeptat se, jestli se nedíváme
- 22:26do zrcadla.
- 22:28A kde je tady Trixter?
- 22:30Jung ve svém komentáři k mýtům Vinebegů
- 22:32napsal, že Trixter je kolektivní postava
- 22:36stínu. Je jakýmsi souhrnem všech nižších
- 22:39rysů lidského charakteru, který nepatří
- 22:42jednomu člověku, ale celému lidstvu.
- 22:45Proto se o něm vyprávějí příběhy.
- 22:48Když posloucháme, jak Trixter podvádí,
- 22:50krade, chová se nestoudně a nakonec
- 22:53doplácí na vlastní hloupost, smějeme se.
- 22:56A v tom smíchu je úleva, protože
- 22:59poznáváme něco ze sebe, aniž bychom se k
- 23:02tomu museli přiznat.
- 23:04Jung si všiml, že i evropská kultura
- 23:07měla své způsoby, jak dát stínu na
- 23:10chvíli prostor.
- 23:12Ve svém eseji připomíná středověké
- 23:14svátky bláznů. Kolem nového roku se v
- 23:17některých kostelích ve Francii a jinde
- 23:20odehrávaly zvláštní slavnosti.
- 23:23Nižší duchovní si zvolili posměšného
- 23:25biskupa nebo papeže, parodovali
- 23:28bohoslužbu, zpívali nesmyslné písně a
- 23:31obraceli posvátní řád na ruby.
- 23:34Existoval i oslý svátek, při kterém se
- 23:37oslavovalo oslé, na kterém podle tradice
- 23:40utíkala svatá rodina do Egypta.
- 23:43Církevní autority tyhle slavnosti
- 23:45postupně omezovaly a zakazovaly, protože
- 23:48se vymykaly kontrole, ale Jung v nich
- 23:51viděl moudrost.
- 23:53Společnost, která dovolí chaosu, aby se
- 23:56na krátkou dobu a v jasných hranicích
- 23:58projevil, se s ním dokáže lépe vyrovnat.
- 24:02Masopust, který známe i z našich vesnic,
- 24:04je vzdáleným příbuzním těchto slavností.
- 24:07Na jeden den si nasadíme masku medvěda
- 24:10nebo kobyly a smíme dělat to, co se
- 24:12jindy nesmí. Problém nastává, když stín
- 24:16žádný prostor nedostane, když je člověk
- 24:18po celý život hodný, ochotný, ukázněný a
- 24:21nikdy si nedovolí ani malou výchylku.
- 24:25Pak se stín hromadí jako tlak v uzavřené
- 24:27nádobě a uvolní se tehdy, kdy to čekáme
- 24:30nejméně a kdy to nejvíc bolí.
- 24:35Petrovi je 45 let a učí na základní
- 24:37škole v Olomouci. Kolegové o něm říkají,
- 24:40že má andělskou trpělivost, nikdy
- 24:43nezvýší hlas. Rodičům odpovídá na emaily
- 24:46i v neděli večer. S ředitelem nikdy
- 24:49nepolemizuje.
- 24:50Už několik let se ucházel o místo
- 24:52zástupce ředitele a letos to vypadalo,
- 24:55že ho konečně získá.
- 24:57Ředitelka mu to v zákulisí naznačila.
- 25:00Zbývalo jen formální potvrzení.
- 25:03Pak přišlo podzimní třídní schůzky.
- 25:06Jeden z rodičů se během diskuze už
- 25:08potřetí za večer ohradil proti Petrovi
- 25:10známkování.
- 25:12Tentokrát před ostatními rodiči a s
- 25:14posměšným tónem. A Petr, který tohle
- 25:17snášel bez mrknutí oka 15 let, najednou
- 25:20vstal a řekl, že pokud jsou rodiče
- 25:22přesvědčení, že jejich dítě je génius,
- 25:25mohou ho klidně učit sami a ušetřit tím
- 25:29všem spoustu času.
- 25:31V místnosti to ztichlo. Druhý den ležema
- 25:34na stole ředitelky Stížnost. O místo
- 25:37zástupce Petr přišel
- 25:40doma, pak dlouho seděl v kuchyni a
- 25:42nemohl tomu uvěřit. Kdo to vlastně řekl?
- 25:45Nebyl to on. Takový on přece není. Jenže
- 25:50byl ta věta byla v něm 15 let. Každá
- 25:54spolknutá výčitka, každý úsměv, za
- 25:57kterým se schovávala únava, každý večer
- 26:01strávený odpovídáním na nesmyslné
- 26:03zprávy. To všechno se v něm ukládalo a
- 26:06Trixter si vybral přesně ten okamžik,
- 26:09kdy byl Petr nejblíž svému cíli a kdy
- 26:12byla nejvyšší sázka.
- 26:15Jung by se Petrovi nesmál a ani by ho
- 26:17neodsoudil.
- 26:19Řekl by mu, že ten výbuch není cizí
- 26:21vetřelec, ale zanedbaná část jeho
- 26:24osobnosti, která potřebuje být přijata.
- 26:28Ne proto, aby začal na rodiče křičet,
- 26:31ale aby se naučil říct ne včas, klidně a
- 26:34jasně, dřív, než se tlak nahromadí. Jung
- 26:38tvrdil, že setkání se stínem je morální
- 26:40úkol a ne zrovna příjemný. Znamená to
- 26:44přiznat si, že nejsme jen takoví, jak se
- 26:47rádi vidíme, ale zároveň je to začátek
- 26:50skutečné síly. Člověk, který zná svůj
- 26:53stín, se nemusí tolik bát sám sebe.
- 26:57Zeptejte se sami sebe, které vlastnosti
- 27:00skrýváte nejpečlivěji
- 27:02a kde se ve vašem životě objevují, i
- 27:05když je pořád držíte pod zámkem. ve
- 27:08vztahu, v práci, ve chvílích únavy nebo
- 27:11opilosti.
- 27:13Možná právě tam, těsně před cílem se
- 27:16ozve to, čemu jste nikdy nedali slovo. A
- 27:20teď jedna důležitá souvislost. Čím je
- 27:23stín temnější a skrytější, tím bývá
- 27:26jasnější a dokonalejší tvář, kterou
- 27:29ukazujeme světu. A čím je ta
- 27:31tvářkonalejší,
- 27:33tím silněji ji chce Trixter stranout.
- 27:36Jung pro tenhle zákon používal
- 27:38starořecké slovo a o něm si povíme v
- 27:41páté kapitole. Ve starověkém řecku
- 27:44nosili herci v divadle masky. Jedna
- 27:47maska stačila, aby divák hned poznal,
- 27:49kdo je hrdina, kdo starý otec a kdo
- 27:52zbabělý sluha.
- 27:54Latinsky se taková maska řekla persona a
- 27:58Jung si to slovo vypůjčil pro jednu z
- 28:00nejdůležitějších částí naší psychiky.
- 28:04Perszóna je podle Junga tvář, kterou
- 28:06ukazujeme světu. Je to kompromis mezi
- 28:09tím, kým skutečněji jsme a tím, co od
- 28:13nás očekává společnost.
- 28:15Lékař se chová jako lékař, učitelka jako
- 28:18učitelka, manažer jako manažer.
- 28:22Perszóna sama o sobě není nic špatného.
- 28:25Naopak bez ní bychom nemohli fungovat.
- 28:28Nemůžeme každému na potkání vyklopit
- 28:31všechno, co cítíme.
- 28:33Perszóna nám umožňuje hrát v práci a ve
- 28:35společnosti svou roli a zároveň si
- 28:38chránit to, co je intimní.
- 28:41Jung ale varoval před jedním nebezpečím.
- 28:45Když se s personou ztotožníme úplně,
- 28:48když už nevíme, kde končí role a kde
- 28:50začínáme my, začíná být psychika
- 28:54nebezpečně jednostranná
- 28:56a jednostrannost podle Junga dlouho
- 28:59nevydrží.
- 29:00Tady přichází na scénu to starořecké
- 29:03slovo Enantiodromie.
- 29:06Jung ho převzal od filozofa Herakle z
- 29:08Efezu, který žil asi před 2 a500 lety a
- 29:13učil, že všechno plyne a že protiklady
- 29:17do sebe navzájem přecházejí. Doslova to
- 29:19slovo znamená běh k opaku. Jung ho
- 29:22používal projev, který pozoroval u svých
- 29:25pacientů i v dějinách. Když nějaký
- 29:27postoj ovládne vědomí příliš výlučně a
- 29:30příliš dlouho, začne se v nevědomí
- 29:32hromadit jeho protiklad a jednoho dne se
- 29:35prosadí často náhle a s velkou silou. Z
- 29:39přísného moralisty se stane cynik. Ze
- 29:42zapáleného idealisty zahořklý člověk. Z
- 29:45dokonalé disciplíny nečekaný chaos.
- 29:49Enantiodromie je tak trochu trixterův
- 29:51oblíbený nástroj. Trixter nesnáší
- 29:54nehybnost, nesnáší strnulou dokonalost,
- 29:57která nepouští dovnitř život. Když se
- 30:00člověk zabetonuje v jediné podobě sebe
- 30:02sama, Trixter přijde s kladivem.
- 30:06Martinovi je 38 let a pracuje v Praze
- 30:08jako vedoucí týmu ve velké logistické
- 30:11firmě. Za 12 let ve firmě nebyl ani
- 30:14jednou na nemocenské. Kolegové o něm
- 30:17žertují, že má v hlavě kalendář s
- 30:19přesností na minuty. Odpovídá na emaily
- 30:22do hodiny, je vždycky připravený a nikdy
- 30:25nic nezapomene.
- 30:27Doma má manželku a dvě děti, ale večery
- 30:29tráví nad tabulkami a víkendy s
- 30:31telefonem v ruce. Letos na jaře mu
- 30:34personální ředitelka oznámila, že se
- 30:36počítá s jeho povýšením na ředitele celé
- 30:39pobočky. Zbývalo jen dodat čtvrletní
- 30:41plán pro vedení Německu. Týden před
- 30:44termínem přišla Martinovi pozvánka na
- 30:46schůzku, na kterou se má plán předložit.
- 30:50Martin si ji uložil do kalendáře a pak
- 30:53poprvé za 12 let prostě zapomněl. Ten
- 30:56den ráno se probudil, oblékl se, odvezl
- 30:59děti do školy a pak jel s mladším synem
- 31:02na nákupní centrum koupit mu nové
- 31:04kopačky, protože mu to slíbil a měl
- 31:06volné dopoledne. Zatímco seděli v
- 31:09kavárně a syn mu nadšeně vyprávěl o
- 31:11tréninku, v zasedací místnosti na něj
- 31:14čekalo vedení. Telefon nechal v autě.
- 31:18Když to Martin vyprávěl o rok později,
- 31:20řekl zajímavou věc. Ten den, kdy
- 31:23zapomněl, byl podle jeho slov první den
- 31:25za několik let, kdy si skutečně všiml,
- 31:28jak jeho syn vypadá, když se směje a
- 31:31zároveň nejhorší den jeho kariéry.
- 31:35Povýšení nakonec dostal kolega Martin z
- 31:37firmy o půl roku později odešel a dnes
- 31:40pracuje na menší pozici s kratší
- 31:42pracovní dobou. Netvrdí, že je to
- 31:45šťastný konec. Říká jen, že by se k tomu
- 31:48sám nikdy neodvážil.
- 31:51Jung by v Martinově příběhu klasickou
- 31:54ukázku Enantiodromie.
- 31:57Perszóna dokonalého, nikdy nechybujícího
- 32:00manažera se rozrostla tak, že pohotila
- 32:03všechno ostatní, otce, manžela, člověka,
- 32:06který kdysi rád hrál fotbal. Nevědomí
- 32:10pak udělalo to, co podle Junga dělá
- 32:12vždycky, když je vědomí příliš
- 32:14jednostranné. Vyrovnalisky.
- 32:18Bohužel ne jemně, ale nárazem.
- 32:21Neznamená to, že je dobré zapomínat na
- 32:23schůzky nebo že každá chyba je skrytým
- 32:26požehnáním. To by byl laciný výklad.
- 32:30Smyslem je spíš pochopit, že když nedáme
- 32:32prostor ostatním částem sebe dobrovolně,
- 32:35vezmou si ho sami a nevyberou si k tomu
- 32:38chvíli, která by se nám hodila.
- 32:42Zkuste se teď na chvíli zamyslet nad
- 32:43tím, jakou masku nosíte vy. Jakou roli
- 32:47hrajete tak dlouho a tak dobře, že jste
- 32:50možná zapomněli, kdo se pod ní skrývá.
- 32:54Silný člověk, který všechno zvládne.
- 32:56Ten, kdo vždycky pomůže. Ten, kdo nikdy
- 32:59nic nepokazí. Ten, kdo je pořád v dobré
- 33:03náladě.
- 33:04A tady vás chci poprosit o jednu věc.
- 33:07Napište mi do komentářů jedno jediné
- 33:10slovo. Slovo, které nejlépe vystihuje
- 33:14masku, kterou nosíte nejčastěji.
- 33:18Nemusíte nic vysvětlovat. Někdy už jen
- 33:20to, že masku pojmenujeme, ji trochu
- 33:23uvolní a možná zjistíte, že nejste sami,
- 33:27kdo nosí právě tu svou.
- 33:30Je tu ale chvíle, kdy je Trixter
- 33:32obzvlášť nebezpečný.
- 33:34Není to chvíle selhání. Je to chvíle,
- 33:37kdy úspěch už skoro máme v rukou a kdy
- 33:40si začínáme myslet, že nám patří.
- 33:44Jung tohle zažil na vlastní kůži, v
- 33:46blízkosti člověka, který pro něj v mádí
- 33:49znamenal víc než kdokoli jiný a dvakrát
- 33:52přitom v jeho přítomnosti omdlel.
- 33:55Představte si, že máte konečně na dosah
- 33:58to, o co jste roky usilovali.
- 34:01Lidé kolem vás to vidí, gratulují vám
- 34:04předem a vy sami začínáte cítit, že už
- 34:07to vlastně máte.
- 34:10Právě v tu chvíli je Trixter nejblíž,
- 34:12protože nic ho nepřitahuje tak silně
- 34:15jako člověk, který si začíná myslet, že
- 34:17je větší, než ve skutečnosti je. Jung
- 34:20pro tenhle stav používal slovo inflace.
- 34:23Neměl na mysli zdražování, ale
- 34:25nafouknutí.
- 34:27Psychická inflace je podle něj stav, kdy
- 34:30se naše já rozroste za své přirozené
- 34:32hranice, protože se ztotožní s něčím, co
- 34:35je mnohem větší než ono samo. Může to
- 34:38být role, společenské postavení, úspěch,
- 34:42idea nebo dokonce archetyp.
- 34:45Člověk v inflaci ztrácí půdu pod nohama,
- 34:48i když má pocit, že se vznáší.
- 34:51A Jung věděl moc dobře, o čem mluví,
- 34:53protože to sám zažil. V roce 1907 odjel
- 34:5731letý Jung do Vídně, aby se poprvé
- 35:01osobně setkal se Zigmundem Freudem.
- 35:04Podle jungových vzpomínek spolu mluvili
- 35:06bez přestávky skoro 13 hodin. Freud byl
- 35:10tehdy o 19 let starší, uznávaný a
- 35:13zároveň ostře napadaný zakladatel
- 35:15psychoanalýzy.
- 35:17Jun byl mladý brvantní lékař ze slavné
- 35:20curivské kliniky a navíc nebyl žid, což
- 35:23Freud v tehdejší atmosféře považoval za
- 35:26důležité pro budoucnost svého hnutí, aby
- 35:29nebylo vnímáno jako záležitost jedné
- 35:32skupiny.
- 35:34Freud v Jungovi brzy uviděl svého
- 35:36nástupce. V dopisech ho označoval za
- 35:39svého dědice a korunního prince.
- 35:42Jung se stal prvním předsedou
- 35:44mezinárodní psychoanalytické asociace.
- 35:47Cesta k vrcholu byla otevřená
- 35:50a přesto se během několika let všechno
- 35:53rozpadlo.
- 35:54V roce 1909 odjeli oba spolu do
- 35:57Spojených států, kde měli přednášet na
- 36:00Klárkově univerzitě.
- 36:03Během cesty si navzájem vykládaly sny.
- 36:06Jung ve vzpomínkách popisuje chvíli, kdy
- 36:09Freud vyprávěl jeden svůj sen a Jung
- 36:12požádal o další osobní podrobnosti, aby
- 36:15ho mohl lépe vyložit.
- 36:18Freud se na něj podíval s nedůvěrou a
- 36:21odmítl s tím, že nemůže riskovat svou
- 36:24autoritu.
- 36:26Jung napsal, že právě v tu chvíli Freud
- 36:29svou autoritu v jeho očích ztratil. Do
- 36:32příběhu jejich přátelství patří i dvě
- 36:34zvláštní epizody, kdy omdlel sám Freud a
- 36:38to v Jungově přítomnosti.
- 36:40Poprvé v Brémách v roce 1909, krátce
- 36:44před odputím do Ameriky, když Jung
- 36:46zaujatě mluvil o mumifikovaných tělech
- 36:49nalezených v Rašeliništích.
- 36:51Podruhé v Nichově v listopadu 1912 během
- 36:55rozhovoru o egyptském faraonovi, který
- 36:58dal vymazat jméno svého otce z nápisů.
- 37:02Freud si obě události vykládal tak, že v
- 37:05sobě Jung nese skryté přání jeho smrti a
- 37:08odstranění otce. Jung to odmítal.
- 37:12Ať už pravda byla jakákoli, je to
- 37:14výmluvný obraz. Dva muži, kteří se snaží
- 37:18spolupracovat a přitom v nich obou
- 37:20pracují síly, které nedokážou ovládnout.
- 37:24Ještě jedna epizoda se k tomu váže a tu
- 37:27musím podat opatrně.
- 37:29Podle Jungova vlastního vyprávění při
- 37:31jedné návštěvě ve Vídni v roce 1909
- 37:35ucítil bránici zvláštní žár a v tu
- 37:38chvíli se z knihovny ozvalo hlasité
- 37:40prasknutí.
- 37:42Jung prý předpověděl, že se to bude
- 37:44opakovat a za chvíli se ozvala další
- 37:47rána. Freud byl skeptický a celou věc
- 37:50považoval za nesmysl. Jde o Jungovo
- 37:52osobní svědectví. Nic víc. Nikdo ho
- 37:55neověřil a nemáme důvod ho brát jako
- 37:58důkaz čehokoli na přirozeného.
- 38:00Ale ukazuje, jak silné napětí mezi nimi
- 38:03oběma bylo a že ho Jung sám prožíval
- 38:06jako něco, co přesahuje běžný rozhovor.
- 38:09Teď to nejdůležitější.
- 38:11Jung věděl, že jeho vlastní myšlení se
- 38:14od Freudova vzdaluje. Na rozdíl od
- 38:17Freuda nechápal energii lidské psychiky
- 38:19jen jako sexuální put. A čím dál víc ho
- 38:22zajímaly mýty a náboženské symboly. Když
- 38:26psal knihu, která vyšla ve dvou částech
- 38:28v letech 191 a 12 a česky je známá jako
- 38:32symboly proměny, věděl, že ho jedna
- 38:35kapitola bude stát Freudovo přátelství.
- 38:39Ve vzpomínkách popisuje, že dva měsíce
- 38:42nedokázal pokračovat v psaní a pak jí
- 38:44stejně napsal. Kniha vyšla a během roku
- 38:48bylo po všem.
- 38:50Freud mu na začátku roku 1913 navrhl,
- 38:54aby ukončili osobní vztah a Jung
- 38:56souhlasil. Korunní princal koruny. Byla
- 39:01to sebedestrukce?
- 39:03Z pohledu kariéry možná ano. Jung načas
- 39:06ztratil mnoho přátela kolegů a upadl do
- 39:09hluboké vnitřní krize, která trvala
- 39:11několik let. Ale z pohledu jeho
- 39:14celoživotní cesty to byl nutný krok.
- 39:17Kdyby zůstal korunním princem, zůstal by
- 39:20navždy v cizím díle. Trixter mu tehdy
- 39:23zbořil budoucnost, která nebyla jeho. To
- 39:26je druhá tvář inflace.
- 39:29Někdy nám Trixter bere úspěch proto, že
- 39:32jsme se nafoukli a ztratili pokoru.
- 39:35Jindy proto, že se chystáme vstoupit do
- 39:37života, který nám nepatří a často obojí
- 39:41najednou.
- 39:44Janě je 52 let a žije v Českých
- 39:46Budilovicích.
- 39:47Celý život pracovala v účtárně, ale po
- 39:5040 se začala věnovat pečení kváskového
- 39:53chleba. Nejdřív pro rodinu, pak pro
- 39:56sousedy, pak z toho byl malý stánek na
- 39:59farmářských trzích. Před dvěma lety si
- 40:02otevřela malou pekárnu v jedné z uliček
- 40:04nedaleko náměstí.
- 40:06Lidé tam chodili, fronty se táhly až na
- 40:09chodník.
- 40:10Pak o npsal místní deník a ozvala se
- 40:13řetězová kavárna, která by její chléb
- 40:16chtěla do několika poboček. Jana slíbila
- 40:18dodávky, slíbila nové druhy pečiva,
- 40:21slíbila, že brzy otevře druhou
- 40:23provozovnu. Najednou byla v rozhovorech,
- 40:26na fotkách, ve zprávách a někde mezitím
- 40:30přestala sama stát u pece.
- 40:33Během jednoho podzimu se všechno
- 40:35sesypalo.
- 40:37Hlavní dodavatel mouky ji opustil,
- 40:39protože mu dvakrát pozdě zaplatila.
- 40:42Dva zaměstnanci odešli kvůli únavě a
- 40:45kavárna od smlouvy odstoupila.
- 40:48Jana dlouho přemýšlela, kde udělala
- 40:50chybu.
- 40:52Nakonec si přiznala, že někde mezi
- 40:54článkem o novinách a podpisem smlouvy si
- 40:57začala myslet, že je podnikatelka, která
- 41:00zvládne všechno a že úplně zapomněla,
- 41:04proč vlastně začala. Chtěla péct chleba,
- 41:07ne řídit síť.
- 41:10Pekárna dnes funguje dál, menší, ale
- 41:13Jana zase stojí u pece každé ráno.
- 41:17Zkuste si vzpomenout, jestli jste někdy
- 41:20zažili, jak vám úspěch zamotal hlavu
- 41:23ještě předtím, než skutečně přišel,
- 41:26kdy jste už v duchu slavili a přestali
- 41:29si všímat, kde stojíte.
- 41:32A ještě jedna těžší otázka.
- 41:35Je možné, že něco, co se vám rozpadlo,
- 41:39vlastně nebylo vaše. Jung však v
- 41:41Trixrově neviděl jen ničitele. V knihách
- 41:44středověkých alchymistů, kterými se
- 41:46zabýval celá desetiletí, našel pro tuto
- 41:49sílu jiné jméno a pod tímto jménem se
- 41:53zrušitele pořádku stává síla proměny. O
- 41:57tom bude sedmá kapitola.
- 42:00Jung strávil skoro 30 let čtením textů,
- 42:03kterým by většina jeho kolegů nevěnovala
- 42:05ani minutu.
- 42:07Staré alchymistické rukopisy, plné
- 42:10podivných obrazů, draků, králů a
- 42:13královen velázních, ptáků vylétajících z
- 42:16baněk a záhadných zápisů o kameni
- 42:19modrců.
- 42:21Mnozí to považovali za výstřednost, ale
- 42:24Jung v těch textech nehledal návod, jak
- 42:26vyrobit zlato. Byl přesvědčen, že
- 42:30alchymisté, když pozorovali změny látek
- 42:32ve svých nádobách, do nich nevědomky
- 42:35promítaly procesy vlastní duše, že
- 42:38jejich spisy jsou vlastně záznamem
- 42:41psychické proměny napsaným jazykem
- 42:44chemie.
- 42:46V centru alchymie stála postava, které
- 42:49se říkalo Merkur. Byl to zároveň kov,
- 42:53rtuť, planeta i duch. A Jung mu věnoval
- 42:56samostatnou studii nazvanou Duch Merkur,
- 43:00kterou přednesl v roce 1942
- 43:03a pak ji rozšířenou vydal knižně.
- 43:06Alchymisté Merkura popisovali jako
- 43:08bytost neuchopitelnou a dvojznačnou. Je
- 43:11dobrý i zlý, mužský i ženský, jed i lék.
- 43:15Unikne z každé nádoby, mění podobu, mate
- 43:18toho, kdo se ho snaží chytit. V
- 43:21alchymistických textech se mu říkalo
- 43:23uprchlý otrok nebo prchající jelen
- 43:26přitom bez něj žádná proměna není možná.
- 43:30Merk je tím, co rozpouští staré formy,
- 43:33aby mohly vzniknout nové.
- 43:35Jung ve svém esej o Trixovi tuto
- 43:37souvislost výslovně zmiňuje. Vlastnosti
- 43:40Trixra, jeho lstivost, záliba v
- 43:43šibalských kouscích, schopnost měnit
- 43:46podobu a jeho dvojí povaha mu
- 43:48připomínali právě alchymistického
- 43:50Merkura.
- 43:52A Merkur je latinské jméno řeckého boha
- 43:55Herma. Hermés byl poslem Bohů, ochráncem
- 43:59poutníků, obchodníků a zlodějů, bohem
- 44:02křižovatek a hranic. a také průvodcem
- 44:05duší, tím, kdo doprovází člověka do
- 44:08podsvětí a zase zpátky.
- 44:11Hermes stojí na prahu mezi světy, přesně
- 44:14tam, kde se něco končí a něco jiného
- 44:16začíná.
- 44:18Co z toho vyplývá pro nás? Že Trixter
- 44:21není jen ten, kdo bourá. Je také tím,
- 44:24kdo nás vede přes prách. Když se nám
- 44:27něco rozpadne těsně před cílem, stojíme
- 44:30najednou na křižovatce, na kterou bychom
- 44:32sami nikdy nedošli. A otázka už nezní,
- 44:36proč se to stalo, ale kam teď?
- 44:40Jungův vlastní život k tomu nabízí
- 44:42krásný malý příběh.
- 44:44V Bollingenu, malé obci na břehu
- 44:46Curišského jezera, si Jung od roku 1923
- 44:51postupně stavěl kamennou věž. Byla to
- 44:54jeho útočiště, místo bez elektřiny a
- 44:57tekoucí vody, kde štípal dřevo, vařil na
- 45:00ohni a přemýšlel.
- 45:03V roce 1950, kdy mu bylo 75 let, chtěl u
- 45:07věže postavit zeď a objednal zlomu
- 45:10kameny. Podle jeho vzpomínyek přišel
- 45:13úhelný kámen s úplně jinými rozměry, než
- 45:16jaké objednal. Místo trojúhelníkového
- 45:19kamene dorazil krychlový blok, mnohem
- 45:22větší, než měl být. Zedník se rozlobil a
- 45:26chtěl ho okamžitě poslat zpátky, ale
- 45:29Jung řekl, že ne, že je to jeho kámen a
- 45:33že si ho nechá. A pak na tom kameni
- 45:35začal pracovat. Vytesal na něj latinské
- 45:38verše z alchymistické tradice, které
- 45:41mluví o kameni jim šlidé pohrdají.
- 45:45Na další stranu vytesal malou postavičku
- 45:47v plášti z Kápí, kterou spojil s řeckým
- 45:51Teleshorem, drobným průvodcem z okruhu
- 45:54boha léčení a sklépia.
- 45:56Přidal řecký nápis a na třetí straně
- 45:59latinské věnování k vlastním
- 46:01narozeninám.
- 46:03Kámen stojí v Bolingenu dodnes. Vznikl z
- 46:06omylu, z chyby lomu, ze špatných
- 46:09rozměrů, z věci, kterou měl kdokoli
- 46:12rozumný vrátit a stal se jedním z
- 46:15nejosobnějších děl Jungova života.
- 46:19Filipovi je 30 let a pracuje jako
- 46:21architekt v Liberci. Dva roky se svým
- 46:23malým ateliérem připravoval soutěžný
- 46:26návrh na novou knihovnu v jednom středně
- 46:28velkém městě.
- 46:30postoupili až do posledního kola, kde
- 46:33zbývaly tři týmy. Filip byl přesvědčený,
- 46:36že vyhraje. V den vyhlášení se dozvěděl,
- 46:40že porota zvolila jiný návrh.
- 46:43Další týden prakticky nevylezl z bytu.
- 46:46Na návrh se nemohl ani podívat. Pak se
- 46:49jednoho večera vrátil k modelu, který
- 46:52měl pořád na polici. Prohlížel si ho a
- 46:55najednou si všiml, že nejvíc ho baví
- 46:57jeho nejmenší část. Malá dětská čítárna
- 47:01s okny do zahrady, která se v soutěžním
- 47:04návrhu skoro ztrácela.
- 47:06Začal jí kreslit samostatně. Za půl roku
- 47:09z toho vznikl koncept malých komunitních
- 47:12knihoven pro venkovské obce a dnes s
- 47:15jedním sdružením připravuje první dvě
- 47:18stavby.
- 47:19Když o tom mluví, říká, že prohra v té
- 47:22soutěži byla jako špatně dodaný kámen.
- 47:26Kdyby vyhrál, byl by teď zavalený jednou
- 47:29velkou zakázkou, která ho ve skutečnosti
- 47:32nikdy tolik nezajímala.
- 47:34Nechci tím tvrdit, že každá prohra se
- 47:36nakonec změní ve výhru. To by nebyla
- 47:39pravda a bylo by to nespravedlivé k
- 47:41lidem, kteří zažívají skutečné ztráty.
- 47:45Jde o něco jiného. O schopnost podívat
- 47:48se na to, co přišlo místo plánovaného a
- 47:51zeptat se, jestli v tom není nějaký
- 47:54materiál.
- 47:56Jung kámen nevrátil, vzal ho a pracoval
- 47:59s ním.
- 48:01Zkuste se ohlédnout, která vaše minulá
- 48:03katastrofa vám dnes připadá jako zlom,
- 48:06bez kterého byste nebyli tím, kým jste?
- 48:09Který špatně dodaný kámen jste si
- 48:11nakonec nechali?
- 48:13Jung byl přesvědčen, že nevědomí nás
- 48:16netrestá, spíš vyrovnává, doplňuje to,
- 48:19co v našem vědomém postoji chybí a někdy
- 48:22to dělá způsobem tak přesným, že nám z
- 48:25toho běhá mráz po zádech.
- 48:28Jung o jednom takovém okamžiku ve své
- 48:30praxi napsal a o něm bude osmá kapitola.
- 48:35Je to sezení jako mnoho jiných. Jung
- 48:38sedí ve své pracovně v Knachtu u Curichu
- 48:41a naproti němu mladá vzdělaná žena, se
- 48:44kterou už nějakou dobu pracuje. Podle
- 48:47Junga je velmi chytrá, velmi racionální
- 48:51a právě tahle její racionalita jí drží v
- 48:53zajetí.
- 48:55Na všechno má logické vysvětlení. a nic
- 48:58jí nemůže zasáhnout.
- 49:00Terapie stojí na místě.
- 49:03Ten den mu vypráví sen z předchozí noci.
- 49:06Ve snu jí někdo daroval drahocenný šperk
- 49:09ve tvaru zlatého skarabea.
- 49:12A zatímco mluví, Jung uslyší za sebou
- 49:15jemné ťukání na okno. Otočí se a vidí
- 49:20velkého brouka, který naráží do skla,
- 49:23jako by se snažil dostat dovnitř.
- 49:26Jung otevře okno a Brouka chytí do
- 49:29dlaně. Je to Zlatohlávek, tedy evropský
- 49:32brouk, který se svou zlatozelenou barvou
- 49:35ze všech našich druhů nejvíce podobá
- 49:38egyptskému skarabeovi.
- 49:41Jung ho podá pacient a řekne jí, že tady
- 49:44je její scarabeus.
- 49:47Podle Jungova popisu ta chvíle prolomila
- 49:50její racionální pancíř a terapie se od
- 49:53té doby začala hýbat.
- 49:56Jung tento případ uvádí ve své práci o
- 49:59synchronicitě, kterou vydal v roce 1952
- 50:03spolu s fyzikem Wolfgangem Paulim, s
- 50:06nímž dlouhá léta korespondoval.
- 50:10Synchronicitou Jung nazýval smysluplnou
- 50:13shodu vnitřního a vnějšího dění, které
- 50:16spolu nejsou spojeny příčinou a
- 50:18následkem.
- 50:20Tady musím být velmi přesný.
- 50:23Synchronicita je Jungova hypotéza a
- 50:26dodnes je předmětem sporů. Nejde o
- 50:29vědecky prokázaný jev a mnozí odborníci
- 50:32ji považují za kombinaci náhody a lidské
- 50:35potřeby vidět ve věcech smysl.
- 50:39Jung sám netvrdil, že by Broub přiletěl,
- 50:42protože si ho sen přivolal.
- 50:45Zajímalo ho něco jiného.
- 50:48Co se v člověku stane, když takovou
- 50:51shodu prožije jako smysluplnou? A
- 50:53rozhodně nedoporučoval, abychom v každé
- 50:55náhodě hledali znamení osudu. To by byla
- 50:58cesta k pověrčivosti, kterou Jung neměl
- 51:01rád. Mnohem pevnější půdu má v Jungově
- 51:04díle jiná myšlenka a to kompenzace. Jung
- 51:07byl přesvědčen, že sny a vůbec projevy
- 51:10nevědomí mají vyrovnávající funkci. Když
- 51:13je náš vědomý postoj příliš
- 51:15jednostranný, nevědomí přináší obrazy,
- 51:18které ho doplňují. Pyšnému člověku se
- 51:21může zdát o ponižení, příliš skromnému o
- 51:24tom, jak stojí na vrcholu hory. Sen
- 51:27podle Junga nelže ani neklame. Ukazuje
- 51:30situaci tak, jak ji vidí ta část nás,
- 51:32kterou vědomím nevnímáme. A tady se
- 51:35znovu vracíme k Trixrovi. Ne každá
- 51:38chyba, kterou uděláme těsně před cílem,
- 51:40je kompenzace.
- 51:42Někdy jsme prostě unavení, ale pokud se
- 51:45nějaký typ selhání opakuje, pokud nás
- 51:47stejný sen pronásleduje celé týdny,
- 51:50pokud se ve stejné situaci pořád znovu
- 51:52dopouštíme stejné chyby, je to signál.
- 51:56Nevědomí se snaží vyrovnat něco, co
- 51:58vědomí přehlíží.
- 52:00V tomto kontextu se často cituje věta,
- 52:02kterou internet připisuje Jungovi. Zní
- 52:05zhruba tak, že dokud neuděláme nevědomé
- 52:07vědomím, bude řídit náš život a my mu
- 52:10budeme říkat osud. V této podobě ji v
- 52:14Jungových spisech nenajdeme. Jde o
- 52:16volnou parafrázi, ale v jeho knize ION
- 52:20se objevuje příbuzná myšlenka, že když
- 52:22vnitřní situace zůstane neuvědomělá,
- 52:26odehraje se venku jako osud.
- 52:29Takže smysl je Jungův, i když slova
- 52:31nejsou.
- 52:33Kateřině je 36 let a žije v Hradci
- 52:36Králové. S partnerem se rozhodli koupit
- 52:38byt v novostavbě na okraji města. Banka
- 52:41jim schválela hypotéku. Prohlídky
- 52:44proběhly, smlouva byla připravená k
- 52:46podpisu a Kateřině se tři týdny po sobě
- 52:50začal zdát stejný sen. Stojí před dveřmi
- 52:54nového bytu, má v roce klíče a žádný z
- 52:57nich do zámku nepasuje. Zkouší jeden za
- 53:00druhým, za dveřmi slyší hlasy, ale
- 53:03nemůže dovnitř.
- 53:05Probouzí se s bušícím srdcem.
- 53:08Nejdřív to přičítala stresu, což byl
- 53:10pravděpodobně částečně pravdivý výklad.
- 53:14Ale sen se vracel a tak si jednoho
- 53:16večera sedla a zeptala se sama sebe,
- 53:19jestli se do toho bytu vůbec chce
- 53:21nastěhovat. A po dlouhé chvíli ticha si
- 53:24přiznala, že ne, že ten byt je plán,
- 53:27který převzala z představ partnera a
- 53:29rodičů, že sama už roky s ní o tom, že
- 53:32na pár let odjede pracovat do zahraničí
- 53:35a hypotéka na 30 let by jí tu cestu
- 53:38zavřela.
- 53:40Rozhovor s partnerem byl jedním z
- 53:41nejtěžších v jejím životě. Podpis
- 53:43smlouvy odložili. Co bude dál, zatím
- 53:46nevědí, ale Kateřina od té doby spí
- 53:49klidně.
- 53:50Všimněte si, co se tu stalo a co ne.
- 53:54Sený neřekl, co má udělat. Nebyl to
- 53:56žádný varovný signál z vyšších sfér. Jen
- 54:00obrazem vyjádřil, co Kateřina sama někde
- 54:02hluboko věděla.
- 54:05Jung říkal, že sen je přirozený jev a že
- 54:07nevědomí v něm mluví řečí obrazů,
- 54:10protože jinou řeč nemá. Nemusíme sny
- 54:13brát jako proroctví. Stačí je brát jako
- 54:16dopis od části sebe, se kterou málokdy
- 54:19mluvíme.
- 54:21Položte si otázku, co se ve vašich snech
- 54:24nebo ve vašich chybách opakuje.
- 54:27Jaký obraz, jaká situace, jaký typ
- 54:30selhání se vrací znovu a znovu
- 54:34a kdyby to byl dopis, co by v něm stálo?
- 54:38Rozumět Trixovi je dobrý začátek, ale
- 54:41porozumění samo nestačí. Jung vyvinul
- 54:44způsob, jak se s nevědomím nejen setkat,
- 54:46ale také s ním vést rozhovor dřív, než
- 54:49promluví samo a za nás. V deváté
- 54:52kapitole vám ukážu jednoduché cvičení,
- 54:55které z té metody vychází a které
- 54:58zvládne každý. Na konci roku 1913 po
- 55:02rozchodu s Freudem se Jung ocitl v
- 55:04nejhubší krizi svého života.
- 55:07Neměl pevnou půdu pod nohama, nevěděl,
- 55:09kam dál a cítil, že ho zaplavují obrazy
- 55:13a pocity, které nedokáže ovládat.
- 55:16Místo, aby je potlačoval, rozhodl se
- 55:19udělat něco odvážného,
- 55:21pustit je k sobě a začít s nimi mluvit.
- 55:25Z toho rozhodnutí se zrodila metoda,
- 55:27které později říkal aktivní imaginace.
- 55:31spočívá v tom, že člověk vědomě nechá
- 55:34vyvstat obraz, postavu nebo pocit
- 55:37znevědomí a pak s ním vstoupí do
- 55:39rozhovoru.
- 55:41Nesnaží se ho ovládat ani vysvětlovat,
- 55:43ale také se mu nepoddává.
- 55:46Dvě strany, vědomí a nevědomí, spolu
- 55:49jednají jako rovnocení partneři. Jung
- 55:52poléta své rozhovory zapisoval a maloval
- 55:54do velké knihy v kožené vazbě, které se
- 55:57dnes říká Červená kniha. vyšla knížně až
- 56:01dlouho po jeho smrti v roce 2009.
- 56:05V těch rozhovorech se objevují postavy
- 56:07jako moudrý stařec, kterému Jung říkal
- 56:10Filemon a Jung o něm psal, že ho naučil,
- 56:14že v duši existují věci, které
- 56:16nevytváříme my, ale které se dějí sami.
- 56:20Z této zkušenosti vychází i Jungův
- 56:23koncept transcendentní funkce, o kterém
- 56:26napsal essay už v roce 1916.
- 56:30Když se vědomý postoj a nevědomý
- 56:32protiklad setkají a ani jeden nezvítězí
- 56:35nad druhým, vzniká podle Junga něco
- 56:38třetího.
- 56:40Nový postoj, který není ani jedním, ani
- 56:43druhým, ale přesahuje oba. Odtud slovo
- 56:47transcendentní, tedy překračující.
- 56:51Tady potřebuji přidat jedno důležité
- 56:53upozornění.
- 56:55Jung aktivní imaginaci považoval za
- 56:58silný nástroj a doporučoval ji spíš v
- 57:01rámci terapie, zejména u lidí, kteří
- 57:04prochází těžkou krizí.
- 57:07Cvičení, které vám teď nabídnu, je velmi
- 57:10jednoduchá a bezpečná podoba toho
- 57:12principu. Jde v podstatě o reflexivní
- 57:14psaní.
- 57:16Pokud ale máte pocit, že vás vaše
- 57:18vnitřní obrazy zaplavují nebo že
- 57:21prožíváte něco, co sami nezvládáte, je
- 57:24dobré se obrátit na psychologa nebo
- 57:26psychoterapeuta.
- 57:28Není to slabost, je to rozumné. Cvičení
- 57:31má tři kroky. Budete k němu potřebovat
- 57:34papír, pero a asi 20 minut klidu.
- 57:38První krok. Vzpomeňte si na poslední
- 57:41situaci, kdy se vám něco zhroutilo těsně
- 57:44před cílem.
- 57:45Nemusí to být nic velkého. Napište jí
- 57:48jako scénu z filmu. Kde jste byli, co
- 57:51jste dělali, kdo tam byl, co se stalo,
- 57:55co jste cítili v těle? Pište v přítomném
- 57:58čase, jako by se to dělo právě teď.
- 58:02Nehodnoťte, nevysvětlujte, jen
- 58:05popisujte.
- 58:06Cílem je, abyste tu chvíli znovu viděli
- 58:09zbízka bez obranného komentáře, který
- 58:12jsme si k ní obvykle připravili.
- 58:15Druhý krok. Představte si, že za tím, co
- 58:18se tehdy stalo, stojí nějaká postava.
- 58:22Část vás, která to celé zařídila. Možná
- 58:25se vám vybaví podoba, možná jen hlas
- 58:27nebo pocit. Napište jí otázku, třeba
- 58:30tuhle. Co jsi mi tím chtěl nebo chtěla
- 58:34říct? Nebo od čeho jsi mě chránil nebo
- 58:37chránila.
- 58:39A pak napište odpověď, která přijde.
- 58:42Nepřemýšlejte, jestli dává smysl.
- 58:45Nepřepisujte ji. Pište rychle. První
- 58:48věty, které vás napadnou, i kdyby byly
- 58:51divné nebo nepříjemné.
- 58:54Můžete se ptát dál a nechat rozhovor
- 58:56plynout několik výměn.
- 58:59Třetí krok. Přečtěte si, co jste napsali
- 59:04a vyberte z toho jednu konkrétní věc.
- 59:07A pak se rozhodněte pro jedno malé,
- 59:10praktické a uskutečnitelné jednání,
- 59:13které tuto věc bere vážně. Ne velkou
- 59:16životní změnu, ale drobný krok. Zavolat
- 59:19někomu, říct jednu větu, kterou jste
- 59:22dlouho odkládali, udělat si v kalendáři
- 59:25prázdné odpoledne.
- 59:28A ten krok udělejte dřív, než se znovu
- 59:31ocitnete blízko svého cíle.
- 59:34Ukážu vám, jak to může vypadat.
- 59:37Tomášovi je 48 let a žije ve Zlíně. 20
- 59:41let pracoval jako konstruktér v
- 59:43obuvnické firmě a už dlouho sní o
- 59:46vlastní truhlářské dílně. Má prostor v
- 59:50garáži, nástroje, první zakázky od
- 59:53známých. Třikrát už si stanovil datum,
- 59:56kdy dá ve firmě výpověď.
- 59:59A třikrát se něco stalo. Jednou si
- 1:00:01poranil ruku, podruhé se pohádal s
- 1:00:03dodavatelem dřeva a celé to zrušil.
- 1:00:07Potřetí prostě termní nechal uplynout,
- 1:00:09aniž by pořádně věděl proč. Když dělal
- 1:00:12to cvičení, popsal v prvním kroku scénu,
- 1:00:15kdy sedí v autě před firmou s výpovědí v
- 1:00:17kapse a nedokáže vystoupit.
- 1:00:21Ve druhém kroku si představil postavu,
- 1:00:23která ho drží za rameno a zeptal se jí,
- 1:00:26proč ho nepustí.
- 1:00:28Odpověď, kterou napsal, ho překvapila.
- 1:00:31Protože až to uděláš, budeš to muset
- 1:00:34říct tátovi.
- 1:00:36Tomášův otec, kterému je dnes přes 70,
- 1:00:39celý život říkal, že řemeslo je pro ty,
- 1:00:42co se nedokázaly dostat na vysokou.
- 1:00:45Tomáš to nikdy nebral vážně, aspoň si to
- 1:00:48myslel.
- 1:00:49Ve třetím kroku si zvolil jedina
- 1:00:51jednání. V neděli jel za otcem, sedli si
- 1:00:55spolu na zahradě a Tomáš mu ukázal fotky
- 1:00:58stolu, který vyrobil pro sestru.
- 1:01:01Otec chvíli mlčel, pak se zeptal, jaké
- 1:01:04dřevo použil a jak udělal ty spoje.
- 1:01:08Nebyl to žádný velký smír, ale o měsíc
- 1:01:11později Tomáš výpověď podal a tentokrát
- 1:01:15se nic nepokazilo. Nevím, jestli by to
- 1:01:17cvičení u Tomáše fungovalo bez té dlouhé
- 1:01:20přípravy, kterou za sebou měl. Nechci
- 1:01:22vám slibovat zázraky, ale ten princip je
- 1:01:25jednoduchý. Trixter jedná nejsilněji
- 1:01:27tam, kde s ním nikdo nemluví. Když mu
- 1:01:30dáme hlas na papíře, nepotřebuje si ho
- 1:01:33brát v nejhorší chvíli.
- 1:01:36Než přejdeme dál, zeptejte se sami sebe,
- 1:01:39jaký jeden malý krok jste ochotni udělat
- 1:01:42ještě tento týden. Ne příští měsíc, ne
- 1:01:45až bude správná chvíle, tento týden. A
- 1:01:49teď se vrátíme na úplný začátek. k
- 1:01:51otázce, kterou jsem vám položil v
- 1:01:54prvních vteřinách tohoto povídání. K té
- 1:01:56chvíli, kdy vám k cíli chyběl jediný
- 1:01:59krok. Možná budete překvapeni, jak jinak
- 1:02:03na ni teď můžete pohlédnout. O tom bude
- 1:02:06poslední kapitola. Pamatujete si tu
- 1:02:08chvíli? tu, na kterou jsem vás na
- 1:02:11začátku poprosil vzpomenout, kdy vám k
- 1:02:14cíli chyběl jen jeden krok a právě tehdy
- 1:02:17se něco pokazilo.
- 1:02:19Na začátku jste ji možná nazývali smůlou
- 1:02:22nebo vlastním selháním. Teď ji zkuste
- 1:02:25vyslovit jinak. Byla to chvíle, kdy se
- 1:02:28ve vás ozvalo něco, co dosud nemělo
- 1:02:31slovo. Jung celý svůj život zasvětil
- 1:02:33myšlence, kterou nazýval individuací.
- 1:02:37Je to proces, ve kterém se člověk
- 1:02:38postupně stává tím, kým skutečně je. Ne
- 1:02:42tím, kým by měl být podle rodičů,
- 1:02:44společnosti nebo vlastních ideálů, ale
- 1:02:47celistým člověkem, který zná a přijímá i
- 1:02:50své stinné, nepohodlné a protichůdné
- 1:02:53stránky.
- 1:02:55Jung přitom pečlivě rozlišoval mezi
- 1:02:57dokonalostí a úplností.
- 1:03:00Dokonalost je podle něj ideál, ve kterém
- 1:03:02vše temné a nepovedené vyřadíme.
- 1:03:06Úplnost je stav, ve kterém má své místo
- 1:03:09všechno i to, co se nám nelíbí.
- 1:03:12Jung byl přesvědčen, že cílemského
- 1:03:14života není být dokonalý, ale být celý.
- 1:03:18A v téhle cestě má Trixter svou úlohu.
- 1:03:22Ve svém esej Jung napsal, že mýtus o
- 1:03:25Trixstovi zobrazuje vývoj, ve kterém se
- 1:03:27ze zmatené a pudové bytosti postupně
- 1:03:30stává bytost, která si uvědomuje sama
- 1:03:33sebe. Ten Šibal na začátku nerozumí ani
- 1:03:37tomu, že jeho ruce patří jemu, ale během
- 1:03:40příběhu se něco učí. A nakonec v
- 1:03:43některých verzích je to právě on, kdo
- 1:03:46lidem přináší něco cenného. Jung v tom
- 1:03:48viděl obraz toho, co se děje v každém z
- 1:03:51nás. Nejprve nás naše nevědomé části
- 1:03:54ovládají a my jim nerozumíme. Postupně
- 1:03:57je poznáváme a pak se z nich stávají
- 1:04:00spojenci.
- 1:04:01Tady je ta podstatná proměna pohledu.
- 1:04:04Když se vám něco zhroutí těsně před
- 1:04:06cílem, máte dvě možnosti. Můžete to brát
- 1:04:09jako důkaz, že nejste dost dobří, že vám
- 1:04:11nic nevyjde nebo že vás pronásleduje
- 1:04:14smůla. Nebo to můžete brát jako zprávu.
- 1:04:18Zprávu od části sebe, která něco ví,
- 1:04:21něco chce nebo se něčeho bojí.
- 1:04:24Jung by vás nikdy nevybízel, abyste se s
- 1:04:27Trixstrem přestali potýkat. Vybízel by
- 1:04:29vás, abyste ho začali poslouchat.
- 1:04:32Vzpomínáte si na Terezu z první
- 1:04:34kapitoly? Na tu, která ráno na schůzce s
- 1:04:37největším klientem agentury otevřela
- 1:04:39notebook a zjistila, že je to ten starý
- 1:04:41domácí.
- 1:04:43Uplynul rok. Tereza se mezitím k té
- 1:04:46situaci vrátila. Nejdřív si dlouho
- 1:04:49vyčítala nepozornost. Pak s jednou
- 1:04:51večer, když nemohla spát, napsala, co se
- 1:04:54v ní tehdy dělo a zeptala se sama sebe,
- 1:04:57proč vlastně tu prezentaci tak usilovně
- 1:04:59připravovala. A přišla na věc, kterou do
- 1:05:01té doby nechtěla vidět. Ten klient byla
- 1:05:05firma, jejíž výrobky považovala za
- 1:05:07škodlivé. Zakázka znamenala pro agenturu
- 1:05:10hodně peněz a Tereza by za ní dostala
- 1:05:12povýšení.
- 1:05:14Ale celou tu dobu v ní byl tichý odpor,
- 1:05:16který si nedovolila nahlas vyslovit,
- 1:05:18protože se nehodil.
- 1:05:21Tereza z agentury neodešla hned a
- 1:05:23nedělala žádná velká gesta, ale na
- 1:05:25příští poradě řekla nahlas, že na tomto
- 1:05:28klientovi dál pracovat nechce a navrhla,
- 1:05:31aby se mu věnoval kolega, kterému to
- 1:05:33nevadilo.
- 1:05:35Nebylo to snadné. Šéfová nebyla nadšená.
- 1:05:38Povýšení tehdy nedostala. Dostala ho o
- 1:05:40půl roku později na jiném projektu,
- 1:05:43který skutečně baví. A starý notebook má
- 1:05:46dodnes na poličce. říká, že jí
- 1:05:49připomíná, že někdy je lepší poslouchat,
- 1:05:52než být dokonale připravena.
- 1:05:54Nechci, abyste si z toho odnesli, že
- 1:05:56každé selhání je vlastně tajné
- 1:05:58vítězství. To by byl falešný optimismus
- 1:06:01a Jung by ho nesnášel.
- 1:06:04Některé ztráty jsou prostě ztráty a
- 1:06:06bolí, ale téměř v každé z nich je něco,
- 1:06:09čemu stojí za to porozumět. A to
- 1:06:11porozumění vám nikdo nevezme.
- 1:06:15Jong na skonku života napsal, že se mu
- 1:06:17jeho vlastní život jeví jako příběh
- 1:06:20sebeuskutečnění nevědomí. Byl to příběh
- 1:06:23plný omylů, zlomů a ztrát. Kluk, který
- 1:06:26omgléval, aby nemusel do školy. Korunní
- 1:06:29princ, který se vzdal koruny. Starý muž,
- 1:06:32který si nechal špatně dodaný kámen a
- 1:06:35vytesal do něj své nejosobnější
- 1:06:37myšlenky.
- 1:06:39V každé z těch chvil se do jeho života
- 1:06:41vložil Trixter a pokaždé ho poslal tam,
- 1:06:44kam by se sám neodvážil.
- 1:06:48Tak se teď naposledy vraťte ke své
- 1:06:49chvíli, k tomu jednomu kroku, který vám
- 1:06:52chyběl.
- 1:06:54Zkuste se na n podívat znovu. Kdo v ní
- 1:06:57promluvil, co chtěl, čeho se bál, co vám
- 1:07:00tím chtěl ukázat.
- 1:07:02Možná na to nemáte odpověděn. Nevadí.
- 1:07:05Důležité je, že teď víte, že taková
- 1:07:08otázka existuje a že to, co se tehdy
- 1:07:11stalo, nemusí být rozsudek, ale začátek
- 1:07:14rozhovoru.
- 1:07:16A tady vás chci naposledy poprosit o
- 1:07:18něco. Napište do komentářů jednu krátkou
- 1:07:22větu. Větu, kterou by vám řekl váš
- 1:07:25vlastní vnitřní trixter, kdyby mohl
- 1:07:27promluvit. Nemusí být chytrá ani
- 1:07:29hluboká. Může být drzá, směšná,
- 1:07:32nečekaná.
- 1:07:34Takový totiž trixtry je. Rád si ty věty
- 1:07:37přečtu a myslím, že i ostatním jich
- 1:07:39najdou kus sebe. Děkuji vám, že jste se
- 1:07:42mnou celou tou cestou prošli. Až budete
- 1:07:46příště skoro u cíle a ucítíte, že se
- 1:07:48něco začíná kazit, zastavte se na
- 1:07:50chvíli. Nadechněte se a místo otázky,
- 1:07:54proč zrovna já, se zkuste zeptat, co mi
- 1:07:58to chce říct.
- 1:08:00Možná zjistíte, že ten šibal, který vám
- 1:08:02podráží nohy, vás ve skutečnosti vede
- 1:08:05domů.
About this transcript
This page contains the full transcript of Proč se ti plány hroutí na POSLEDNÍ chvíli? Jung znal odpověď. Carl Jung by Jungova Stezka, generated from the public captions YouTube serves with the video. The transcript has 8,507 words across 1,452 segments, with the original timestamps preserved so you can click any line to jump to that moment in the embedded player.
What you can do with it
Use the transcript to take notes, quote the speaker, build a study guide, generate a summary with ChatGPT or Claude via the YouTube Summary tool, or export it as a timed subtitle file with YouTube to SRT. You can also re-open it in the transcriber to choose a caption track available on the video.
Free YouTube transcript tool
YouTube2Text is a free YouTube transcript generator — no signup, no daily limit. Paste any YouTube link and get the full transcript instantly, with timestamps, click-to-jump, caption language selection, AI prompts for ChatGPT, Claude, and Gemini, and exports to TXT, SRT, VTT, or Markdown.