YouTube2Text

Proč se cítíš provinile, když řekneš NE? | Carl Jung — Transcript

by Jungova Stezka · 6,486 words · 1,156 segments · language en · Watch on YouTube

Full transcript

  1. 0:00Kokdiště po upřímném pronásleduje větší
  2. 0:03pocit viny než po souhlasu, který jde
  3. 0:06proti všemu, co právě potřebuješ.
  4. 0:09Možná znáš ten okamžik, kdy rozhovor
  5. 0:11skončí, druhý člověk se vrátí ke svému
  6. 0:14dni, ale v tobě pokračuje výslech.
  7. 0:18Nebylo to příliš tvrdé? Nemělo by přece
  8. 0:21jen zaznít ano. Zkus teď chvíli nic
  9. 0:25napravovat. Společně se podíváme na to,
  10. 0:28proč může obyčejné odmítnutí ohrozit
  11. 0:32představu, kterou o sobě nosíš, a
  12. 0:34později také na to, jak rozlišit
  13. 0:37skutečnou odpovědnost od viny, která se
  14. 0:40ozývá při změně starého návyku.
  15. 0:43Pokud ještě neodebíráte náš kanál,
  16. 0:45klikněte na odebírat. Je to pro nás
  17. 0:48opravdu důležité. A teď pokračujme.
  18. 0:52Začneme s myšleným příběhem Petry, které
  19. 0:55je 34 let a pracuje jako koordinátorka
  20. 0:58dopravy v logistické firmě v Brně. Každé
  21. 1:02ráno kontroluje zpožděné zásilky,
  22. 1:04odpovídá řidičům a řeší telefonáty,
  23. 1:07které přicházejí často všechny najednou.
  24. 1:10V kanceláři má pověst člověka, na
  25. 1:13kterého je spolehnutí. Když někdo
  26. 1:15potřebuje vyměnit směnu, obvykle se
  27. 1:18obrátí právě na n. Petra si důvěry váží.
  28. 1:23Postupně ale přestává rozlišovat mezi
  29. 1:25tím, že pomoc nabídnout může a tím, že
  30. 1:29ji nabídnout musí, pokud chce zůstat
  31. 1:32člověkem, kterého mají ostatní rádi.
  32. 1:36Jednoho čtvrtečního odpoledne ji kolega
  33. 1:38požádá, aby za něj vzala sobotní službu.
  34. 1:42Petra má po několika pracovních
  35. 1:44víkendech konečně naplánovaný výlet do
  36. 1:46Moravského krasu. Chvíli se dívá na
  37. 1:50otevřený kalendář a potom odpoví, že
  38. 1:53tentokrát nemůže. Kolega řekne, že zkusí
  39. 1:56někoho jiného. Nic dramatického se
  40. 1:59nestane. Přesto Petra ještě v tramvaji
  41. 2:02otevře jejich konverzaci a začne psát
  42. 2:05dodatek. Vysvětluje, že jí to opravdu
  43. 2:08mrzí. Popisuje poslední týdny. a nakonec
  44. 2:12nabídne, že by možná mohla přijet
  45. 2:14alespoň na dopoledne. Zprávu zatím
  46. 2:17neodešle. Už samotné odmítnutí však
  47. 2:21prožívá jako něco, co musí odčinit.
  48. 2:25Právě tady nám může pomoci Jungův pojem
  49. 2:28persona. Jung tím označoval společenskou
  50. 2:32stránku osobnosti, prostřednictvím které
  51. 2:34vstupujeme do vztahů a zastáváme své
  52. 2:37role. Ve praci se chováš jinak než mezi
  53. 2:40blízkými přáteli a při vyřizování
  54. 2:43reklamace jinak než u nedělní snídaně.
  55. 2:47To samo o sobě není přetvářka.
  56. 2:50Společenské role umožňují spolupráci,
  57. 2:53vytvářejí srozumitelná očekávání a
  58. 2:55chrání i část tvého soukromí. Potíž
  59. 2:59nastává ve chvíli, kdy se určitá role
  60. 3:02stane téměř jedinou přijatelnou odpovědí
  61. 3:05na otázku, kdo vlastně jsi.
  62. 3:08Pro Petru už spolehlivost neznamená
  63. 3:10pouze to, že dodrží dohodu. Znamená také
  64. 3:14dostupnost, ochotu ustoupit a schopnost
  65. 3:17nezařídit ostatním žádné nepohodlí. Z
  66. 3:21těchto vlastností si postupně vytvořila
  67. 3:23obraz, od kterého se obtížně vzdaluje.
  68. 3:27Když odmítne sobotní službu,
  69. 3:29nezpochybňuje pouze jednu pracovní
  70. 3:31prosbu. V jejím prožívání se otřese
  71. 3:35představa, že je tou, která vždycky
  72. 3:37pomůže. To je naše použití Jungovy
  73. 3:41myšlenky na běžnou situaci, nikoli
  74. 3:43tvrzení, že Jung vytvořil zvláštní
  75. 3:46teorii viny při odmítání. Jeho pojem ale
  76. 3:50umožňuje položit přesnější otázku. Co se
  77. 3:54v tobě vlastně cítí ohrožené, když někdo
  78. 3:57uslyší tvoje ne? Možná se neobáváš
  79. 4:00samotného konfliktu tolik jako možnosti,
  80. 4:03že přestaneš odpovídat obrazu hodného,
  81. 4:06ochotného nebo nenáročného člověka. Když
  82. 4:10se hodnota člověka v jeho vlastních
  83. 4:12očích příliš pevně spojí s jednou rolí,
  84. 4:15každá odchylka může působit jako osobní
  85. 4:18selhání. Pocit viny potom nepřichází
  86. 4:22pouze kvůli tomu, co se stalo druhému.
  87. 4:25Může souviset i s tím, že se rozchází
  88. 4:27skutečné rozhodnutí s požadavkem, jaké
  89. 4:31rozhodnutí by měl udělat někdo, jako jsi
  90. 4:33ty. Není nutné ten pocit zesměšňovat. Má
  91. 4:37svou historii a něco pro tebe znamená.
  92. 4:41Zkus si proto vybavit poslední odmítnutí
  93. 4:44a nevěnovat se zatím jeho správnosti.
  94. 4:47Zajímavější je, jaké označení se po něm
  95. 4:50objevilo v tvé hlavě. Sobectví, nevděk,
  96. 4:55nespolehlivost.
  97. 4:57Petra nakonec rozepsanou zprávu zavře a
  98. 5:00všimne si, že kolegovi žádnou sobotní
  99. 5:03pomoc neslíbila. Přesto jí připadá, že
  100. 5:06porušila nevyřčenou smlouvu o tom, jaká
  101. 5:09má být. Tím ovšem její příběh nekončí.
  102. 5:13Abychom pochopili sílu takové smlouvy,
  103. 5:16musíme se podívat na to, proč jedna
  104. 5:18krátká věta někdy probudí mnohem větší
  105. 5:21emoci, než by odpovídalo přítomné
  106. 5:24situaci. Někdy neodpovídáš jen na dnešní
  107. 5:28prosbu. Odpovídáš také na starý strach,
  108. 5:31který se ozve dřív, než si stihneš
  109. 5:34všimnout rozdílu mezi minulostí a
  110. 5:36přítomností.
  111. 5:38Právě proto můžeš mít připravenou
  112. 5:40klidnou větu a přesto z tvých úst
  113. 5:43najednou vychází dlouhé vysvětlování,
  114. 5:47omlouvání nebo souhlas.
  115. 5:50Takový okamžik lze z Jungova pohledu
  116. 5:52zkoumat prostřednictvím emocionálně
  117. 5:55zabarveného komplexu. Nejde o nálepku
  118. 5:58pro slabost, jde o pokus porozumět tomu,
  119. 6:02jak určitá citlivá témata ovlivňují naše
  120. 6:05prožívání a jednání.
  121. 6:08Jung chápal komplex jako soubor
  122. 6:10představ, vzpomínek a dalších
  123. 6:13psychických obsahů spojených výrazným
  124. 6:16citovým nábojem. Když se příslušné téma
  125. 6:20dotkne něčeho důležitého, nemusí se
  126. 6:22chovat jako neutrální informace, kterou
  127. 6:25jednoduše posoudíš a odložíš. Může se
  128. 6:29prosadit do pozornosti, změnit tón
  129. 6:32rozhovoru a zúžit prostor pro
  130. 6:34rozhodování. Znáš možná chvíli, kdy
  131. 6:37rozumově víš, že se nic zásadního
  132. 6:40neděje, ale tělo i myšlenky reagují jako
  133. 6:44by šlo o mnohem víc. To samo o sobě
  134. 6:48nepotvrzuje přítomnost konkrétního
  135. 6:50komplexu. Nabízí to však důvod podívat
  136. 6:53se blíže na souvislosti.
  137. 6:56Představ si smyšleného Tomáše, kterému
  138. 6:58je 41 let a pracuje jako servisní
  139. 7:01technik v Olomouci. Celý týden jezdí
  140. 7:04mezi provozovnami, opravuje platební
  141. 7:07terminály a často objedvá až odpoledne v
  142. 7:10autě. Na neděli si naplánuje odpočinek a
  143. 7:14opravu kuchyňské skříňky, která už měsíc
  144. 7:17nedovírá. V sobotu večer mu zavolá matka
  145. 7:20s návrhem společné návštěvy příbuzných.
  146. 7:23Tomáš jí řekne, že tentokrát nepojede.
  147. 7:26Matka si povzdechne a poznamená, že s
  148. 7:29ním počítala. Za několik vteřin Tomáš
  149. 7:32slibuje, že ráno přijede, ačkoli se na
  150. 7:35jeho únavě ani možnostech vůbec nic
  151. 7:38nezměnilo. V tomto smyšleném příběhu má
  152. 7:41ta reakce konkrétní pozadí. Když byl
  153. 7:44Tomáš dítě, rodina často oceňovala jeho
  154. 7:47schopnost nedělat starosti. Při změně
  155. 7:50plánu někdy následovalo dlouhé zklamané
  156. 7:53mlčení, kterému nerozuměl a které se
  157. 7:56snažil rychle ukončit. Zvykloto sledovat
  158. 8:00náladu druhých a přizpůsobit se ještě
  159. 8:03předtím, než o něco požádají.
  160. 8:06Dnešní matčin povzdech nemusí mít stejný
  161. 8:09význam jako někdejší rodinné situace. V
  162. 8:13Tomášově prožívání se s nimi přesto může
  163. 8:16propojit. Náhle už nejde jen o jednu
  164. 8:19nedělní návštěvu. Přidává se obava ze
  165. 8:22ztráty blízkosti.
  166. 8:24Tady je důležité neudělat z jednoho
  167. 8:27příběhu vysvětlení pro všechny lidi.
  168. 8:30Pocit viny může souviset se skutečně
  169. 8:33porušeným slibem, s aktuálním tlakem
  170. 8:35okolí, s pracovními podmínkami i s
  171. 8:38hodnotami, které vědomě zastáváš.
  172. 8:42Ne každé obtížné odmítnutí odkazuje k
  173. 8:45dětství. Jungův pojem komplexu nám však
  174. 8:48připomíná, že vědomé zdůvodnění nemusí
  175. 8:52zachytit všechny vrstvy reakce. Někdy
  176. 8:55říkáš, že přece jde jen o slušnost,
  177. 8:58zatímco tě ve skutečnosti nejvíc děsí
  178. 9:01možnost, že druhý člověk přestane
  179. 9:03odpovídat, urazí se nebo tě bude
  180. 9:06považovat za někoho jiného. Zkus si
  181. 9:09všimnout okamžiku, kdy běžná prosba
  182. 9:13začne znít jako zkouška vztahu. Jaká
  183. 9:16věta to způsobí? Možná připomenutí
  184. 9:19všeho, co pro tebe druhý udělal. Možná
  185. 9:23pouhé ticho na telefonu a možná se druhý
  186. 9:26vůbec nezlobí, jen potřebuje chvíli
  187. 9:29přemýšlet.
  188. 9:31Otázka pro tebe zní: Na jakou známou
  189. 9:34situaci se podobá chvíle, ve které už
  190. 9:37nedokážeš zůstat u svého původního
  191. 9:40rozhodnutí?
  192. 9:42Nemusíš hned najít první událost ani
  193. 9:44přesné vysvětlení. Už rozpoznání
  194. 9:47opakujícího se tématu může pomoci
  195. 9:50oddělit dnešní rozhovor od významu,
  196. 9:53který do něj vstupuje.
  197. 9:55Tomáš si po telefonátu všimne zvláštního
  198. 9:58nepoměru. Nedělní cestu lze domluvit
  199. 10:01jinak. Příbuzní nejsou v nouzi a matka
  200. 10:05má vlastní dopravu. Přesto cítí
  201. 10:08naléhavou potřebu všechno urovnat. Kdyby
  202. 10:12se v tu chvíli dokázal zastavit, mohl by
  203. 10:14si položit jednoduchou otázku. Co podle
  204. 10:17mě nastane, pokud zklamání druhého
  205. 10:20člověka hned neodstraním?
  206. 10:23Tato otázka ještě neříká, zda má jet.
  207. 10:27Pomáhá mu ale zjistit, z čeho své
  208. 10:29rozhodnutí dělá a otevírá další problém.
  209. 10:33Proč se někdy samotná potřeba odpočinku,
  210. 10:36samostatnosti nebo nesouhlasu začne
  211. 10:39jevit jako něco, co do přijatelného
  212. 10:42obrazu vlastní osobnosti vůbec nepatří?
  213. 10:46Možná tě nejvíc dráždí právě člověk,
  214. 10:49který si dovolí něco, co sobě dlouhodobě
  215. 10:52zakazuješ. Když někdo odejde z práce
  216. 10:55včas, odmítne další úkol nebo bez
  217. 10:58dlouhého vysvětlování změní plán, může v
  218. 11:01tobě jeho chování vyvolat překvapivě
  219. 11:04silný odpor. Někdy pro ten odpor
  220. 11:07existují konkrétní a oprávněné důvody.
  221. 11:11Jindy se v něm však objevuje i stopa
  222. 11:13vlastní možnosti, kterou nechceš uznat.
  223. 11:17Tady vstupuje do našeho tématu jungův
  224. 11:20pojem stínu.
  225. 11:23Stín zahrnuje stránky osobnosti, které
  226. 11:26vědomé já nepřijímá jako své nebo je
  227. 11:29nedokáže začlenit do představy o sobě.
  228. 11:33Často se mluví o nepříjemných
  229. 11:35vlastnostech, jako jsou závist,
  230. 11:37ješitnost nebo nepřiznaná touha ovládat
  231. 11:41situaci.
  232. 11:42Užitečné je ale pamatovat také na to, že
  233. 11:45člověk může odmítat vlastní rozhodnost,
  234. 11:48tvořivost nebo schopnost bránit své
  235. 11:51zájmy, pokud pro takové vlastnosti v
  236. 11:54jeho dosavadním životě nebylo místo.
  237. 11:57Stin proto nelze jednoduše zaměnit za
  238. 11:59zlo. Zároveň není správné každou
  239. 12:03odmítanou potřebu prohlásit za dobrou
  240. 12:05jen proto, že zůstávala stranou vědomí.
  241. 12:09Vezměme si smyšlenou Lenku, které je 29
  242. 12:12let a pracuje v malém grafickém studiu v
  243. 12:15Plzni. Připravuje obaly pro místní
  244. 12:17výrobce potravin a několikrát týdně
  245. 12:20zůstává v kanceláři po zavírací době.
  246. 12:23Její kolega v p:30 uloží soubory,
  247. 12:26oznámí, co dodělá ráno a odchází na
  248. 12:29plavání. Lenka pokaždé pocítí
  249. 12:32podráždění. Připadají, že ostatním chybí
  250. 12:36nasazení.
  251. 12:38Jednou večer přitom sedí nad třetí
  252. 12:40úpravou etikety, kterou původně ani
  253. 12:42neměla na starosti a uvědomí si, že na
  254. 12:46bazén myslí už několik měsíců. Ve skříni
  255. 12:49má stále zabalené nové plavecké brýle.
  256. 12:53Lenčino rozhořčení nelze vyložit z venčí
  257. 12:56jedinou vět. Možná má kolega skutečně
  258. 13:00méně práce. Možná vedení rozděluje úkoly
  259. 13:03nespravedlivě.
  260. 13:05V příběhu si ale Lenka postupně všimne
  261. 13:07ještě něčeho. Kolega dokončuje dohodnuté
  262. 13:11zakázky a odchod má schválený. Část
  263. 13:14jejího hněvu se vztahuje k tomu, že si
  264. 13:17dovoluje ukončit pracovní den bez
  265. 13:19viditelných výčitek. Právě to Lenka sama
  266. 13:22neumí. V jejím pojetí musí člověk,
  267. 13:25kterému záleží na ostatních, zůstávat k
  268. 13:28dispozici tak dlouho, dokud je potřeba.
  269. 13:31A nějaká potřeba se najde vždycky. Při
  270. 13:34takovém nastavení může být vlastní přání
  271. 13:37odejít domů vnímáno jako něco cizího a
  272. 13:40podezřelého. Lenka je potom s nás
  273. 13:43rozpozná u kolegy a odsoudí, než aby
  274. 13:46připustila, že stejnou potřebu má také.
  275. 13:50Jungovská práce se stínem by zde
  276. 13:52nespočívala v tom, že začne kolegu
  277. 13:55napodobovat bez ohledu na závazky. Šlo
  278. 13:58by o ochotu přiznat si vlastní podíl. I
  279. 14:01já chci mít část dne pro sebe. I já
  280. 14:04někdy nechci pomáhat. I ve mně se
  281. 14:06objevuje závist. Takové přiznání může
  282. 14:10být nepříjemné. Umožňuje ale rozhodovat
  283. 14:13o něčem, co už nemusí působit jen
  284. 14:16skrytě. Zkus se teď zeptat, které
  285. 14:19odmítnutí druhých v tobě vyvolává
  286. 14:21největší pobouření.
  287. 14:23Vadí ti, když někdo nepřijde na každé
  288. 14:26rodinné setkání? Když neodpoví okamžitě?
  289. 14:29Když odmítne neplacenou práci navíc?
  290. 14:32Potom se podívej na konkrétní okolnosti
  291. 14:35a teprve následně na vlastní reakci.
  292. 14:39Samotná intenzita podráždění není
  293. 14:41důkazem stínu ani projekce. Může tě však
  294. 14:44přivést k otázce, zda kromě skutečného
  295. 14:47problému nebráníš také pravidlo, které
  296. 14:50omezuje tvůj vlastní život. Komu bys
  297. 14:54připadal, případně připadala na obtíž,
  298. 14:57kdyby stejné chování bylo dovoleno i
  299. 15:00tobě?
  300. 15:02Lenka nakonec neudělá žádné velké gesto.
  301. 15:06Jedno úterý se předem domluví na rozsahu
  302. 15:08práce a v určený čas odejde. Cestou na
  303. 15:12zastávku má chuť napsat do skupinového
  304. 15:15chatu další nabídku pomoci.
  305. 15:18Současně ale cítí, že poprvé nečeká na
  306. 15:21úplné vyčerpání, aby mohla uznat potřebu
  307. 15:24odpočinku.
  308. 15:26Právě podobná chvíle může ukázat, proč
  309. 15:29vina někdy přichází při rozšiřování
  310. 15:32příliš úzkého obrazu sebe sama. Pořád
  311. 15:36však zbývá zásadní nejistota.
  312. 15:39Co když ostatní opravdu považují tvoje
  313. 15:42rozhodnutí za sobecké? A co když jejich
  314. 15:45odsouzení zatím existuje? Hlavně v
  315. 15:48představě, kterou do jejich mlčení
  316. 15:50vkládáš. Krátká odpověď v telefonu
  317. 15:53dokáže někdy obsáhnout celý rozsudek,
  318. 15:56přestože obsahuje jediné slovo. Druhý
  319. 15:59napíše dobře a v tobě se okamžitě objeví
  320. 16:02jistota, že už s tebou nechce mít nic
  321. 16:05společného. Začneš si vybavovat tón
  322. 16:08posledního rozhovoru, prohlížet starší
  323. 16:11zprávy a hledat důkaz, že odmítnutí
  324. 16:14všechno pokazilo. Jenže mezi tím, co
  325. 16:17zaznělo a tím, co prožíváš, může být
  326. 16:20značná vzdálenost.
  327. 16:22Abyom ji mohli zkoumat, potřebujeme
  328. 16:25porozumět projekci. Jung tímto pojmem
  329. 16:28popisoval proces, při kterém člověk
  330. 16:31prožívá vlastní neuvědomovaný psychický
  331. 16:34obsah jako něco, co náleží vnějšímu
  332. 16:37objektu, například jinému člověku. Nejde
  333. 16:41nutně o úmyslné vymýšlení. Z pohledu
  334. 16:44toho, kdo projekci prožívá, se příslušná
  335. 16:47vlastnost nebo postoj opravdu nachází
  336. 16:50venku. V našem tématu může být užitečné
  337. 16:53zkoumat, zda vlastní nepřijaté odsouzení
  338. 16:57sebe sama nepřipisuješ také druhému.
  339. 17:00Přesto musíme zůstat přesní. Ne každá
  340. 17:03obava z cizí reakce je projekcí a ne
  341. 17:06každý nepříjemný člověk pouze odráží
  342. 17:09tvůj vnitřní svět. Smyšlenému Markovi je
  343. 17:1337 let a pracuje v zákaznické podpoře v
  344. 17:16Ostravě. V pátek večer se těší na
  345. 17:19víkend, během kterého má přijít
  346. 17:21řemeslník opravit netěsnící okno.
  347. 17:24Kamarád ho požádá o pomoc se stěhováním.
  348. 17:28Marek mu napíše, že tentokrát nemůže,
  349. 17:30protože musí zůstat doma a potřebuje
  350. 17:33také odpočívat. Odpověď přijde za
  351. 17:36několik minut a je krátká. Kamarád
  352. 17:39sdělí, že to tedy nějak zařídí.
  353. 17:42Marek odloží telefon, ale za chvíli
  354. 17:45jejme znovu do ruky. V hlavě už má
  355. 17:48hotový příběh o tom, že se zachoval
  356. 17:50zbaběle a přátelství tím utrpělo.
  357. 17:54Co v tu chvíli skutečně ví? Ví, že
  358. 17:58kamarád požádal o pomoc a že ji
  359. 18:00tentokrát nedostane. Ví také, že odpověď
  360. 18:04byla stručná. Neví, zda kamarád píše ve
  361. 18:07spěchu, jestli je zklamaný, zda právě
  362. 18:10telefonuje do půjčovny dodávek, nebo
  363. 18:13jestli jejich vztah vůbec hodnotí.
  364. 18:16Markova představivost přesto doplní
  365. 18:18všechny mezery stejným směrem. Protože
  366. 18:22sám sebe obviňuje z nedostatku ochoty,
  367. 18:25slyší stejné obvinění i z druhé strany.
  368. 18:28Jungovský pohled by nás vedl k otázce,
  369. 18:31zda se část vlastního odsuzujícího
  370. 18:34postoje nepřesunula do obrazu kamaráda.
  371. 18:38Pro Marka by nebylo užitečné začít si
  372. 18:40naopak vnucovat jistotu, že se kamarád
  373. 18:43určitě nezlobí. Takovou jistotu nemá.
  374. 18:47Důležitější je připustit více možností a
  375. 18:51nepovažovat nejsmutnější vysvětlení za
  376. 18:54zjištěný fakt. Může uznat, že druhý má
  377. 18:57právo cítit zklamání a přesto z toho
  378. 19:00automaticky nevyvozovat konec důvěry.
  379. 19:04Pokud se později ukáže skutečný problém,
  380. 19:07lze o něm mluvit konkrétně. Jedna
  381. 19:10odmítnutá prosba totiž může v různých
  382. 19:12vztazích znamenat něco jiného a její
  383. 19:15význam nelze spolehlivě určit pouze
  384. 19:18podle intenzity tvého pocitu viny.
  385. 19:22Otázka pro tebe je proto velmi prostá.
  386. 19:25Co skutečně víš o reakci druhého člověka
  387. 19:28a co k ní přidáváš? Zkus si v duchu
  388. 19:31oddělit jeho slova od vlastního výkladu.
  389. 19:35Napsal, že mu to komplikuje situaci,
  390. 19:38nebo se z toho v tobě rovnou stalo
  391. 19:40přesvědčení, že už tě nemá rád. Řekl, že
  392. 19:44je zklamaný, nebo se k tomu připojil
  393. 19:46závěr, že zklamání nesmíš nikdy
  394. 19:49způsobit. Tohle rozlišování nemá
  395. 19:52zlehčovat vztahy. Pomáhá do nich vrátit
  396. 19:55skutečného druhého člověka, jehož
  397. 19:58prožívání může být složitější než role
  398. 20:01soudce, kterou mu tvá vina přisoudila.
  399. 20:05V Markově příběhu se kamarád ozve v
  400. 20:07neděli s fotografií sestavené postele a
  401. 20:10dotazem, zda oprava okna dopadla dobře.
  402. 20:14To nenabízí pravidlo, že každá obava
  403. 20:16bude vyvrácena. Ukazuje to jen, že
  404. 20:19původní jistota nebyla podložená.
  405. 20:23Marek se přesto přistihne, že chce při
  406. 20:26nejbližší příležitosti nabídnout
  407. 20:28mimořádně velkou protislužbu. Vnější
  408. 20:31rozsudek se nepotvrdil. Vnitřní tlak
  409. 20:35pokračuje a právě to nás vede dál.
  410. 20:39Pokud druhý člověk naše odmítnutí
  411. 20:42přijme, proč někdy stále cítíme, že
  412. 20:45vlastní potřeby neměly vůbec dostat tak
  413. 20:48velký prostor? Co když tvé podráždění
  414. 20:51není náhodná vada charakteru, ale
  415. 20:54upozornění, že se ve tvém rozhodování
  416. 20:57dlouho nedostává místa něčemu
  417. 21:00důležitému.
  418. 21:01Tuto možnost je třeba zkoumat opatrně.
  419. 21:05Únava, hněv, ani touha všechno odložit.
  420. 21:09nemají jediný význam a neprozrazují
  421. 21:12automaticky skrytou pravdu. Přesto nám
  422. 21:15mohou položit otázku, kterou soustavná
  423. 21:18ochota přehlušuje.
  424. 21:20Co se děje s částmi tvého života, které
  425. 21:23opakovaně ustupují pokaždé, když někdo
  426. 21:26jiný něco potřebuje.
  427. 21:28Jungal pojem kompenzace pro vztah, v
  428. 21:32němž nevědomé procesy mohou vyvažovat
  429. 21:35nebo doplňovat jednostranné vědomé
  430. 21:37zaměření.
  431. 21:39V jeho uvažování nemá vědomý pohled na
  432. 21:42sebe a na svět poslední slovo o celé
  433. 21:45psychice. Když se člověk příliš pevně
  434. 21:48drží určitého postoje, mohou se
  435. 21:51objevovat obsahy, které ukazují i jeho
  436. 21:54opomíjenou stránku. Není to jednoduchý
  437. 21:57přístroj na odhalování správných
  438. 22:00rozhodnutí. A už vůbec z toho neplyne,
  439. 22:03že každé nepříjemné rozpoložení obsahuje
  440. 22:06pokyn, který musíš poslechnout. Jde o
  441. 22:10možnost zkoumat souvislosti, nikoli o
  442. 22:13neomylný výklad vlastních pocitů.
  443. 22:17Představ si smyšlenou Hanu, které je 46
  444. 22:20let a pracuje jako účetník v Českých
  445. 22:23Budějovicích.
  446. 22:24V kanceláři kontroluje faktury, doma
  447. 22:27zařizuje většinu rodinných termínů a o
  448. 22:30víkendech pomáhá ve spolku, který pořádá
  449. 22:33sousedské akce. Každá z těchto činností
  450. 22:36jí někdy dává smysl. Problém je v jejich
  451. 22:40součtu a v tom, že Hana téměř nikdy
  452. 22:43nepřezkoumá nové požadavky podle svých
  453. 22:46skutečných možností. Když přijde další
  454. 22:49prosba, hledá volné místo v kalendáři,
  455. 22:52jako prázdné políčko samo dokazovalo, že
  456. 22:55má být někomu k dispozici. V poslední
  457. 22:58době ji začnou rozčilovat zvuky
  458. 23:01příchozích zpráv. Při vaření si
  459. 23:04představuje sobotu v malém penzionu u
  460. 23:06Třeboně, kde by nemusela nic
  461. 23:09organizovat. V zápětí se za tu představu
  462. 23:12zastydí. Vždyť ostatní přece nedělají
  463. 23:15nic hrozného, jen se ptají. Hana si tedy
  464. 23:19slíbí, že bude trpělivější a přijme
  465. 23:23další úkol. Večer potom odpoví
  466. 23:26podrážděně na obyčejný dotaz, kde leží
  467. 23:29nabíječka.
  468. 23:30Pocit viny má nyní dva zdroje. Stydí se
  469. 23:34za svou neochotu a zároveň ví, že její
  470. 23:37tón zasáhl člověka, který za celý
  471. 23:40nahromaděný tlak nemůže. V tomto bodě se
  472. 23:44vyplatí rozlišovat. Za ostrou odpověď
  473. 23:48může Hana převzít odpovědnost a omluvit
  474. 23:51se. Současně tím není vyřešeno
  475. 23:54uspořádání jejího dne. C pohledu Jungovy
  476. 23:57kompenzace bychom mohli zkoumat, zda se
  477. 24:00v jejich představách o samotě a v
  478. 24:03rostoucím odporu nehlásí o pozornost
  479. 24:06dlouhodobě opomíjená potřeba. Byla by
  480. 24:09chyba prohlásit podráždění za důkaz, že
  481. 24:12má odejít od všech závazků. Stejně málo
  482. 24:16by ale pomohlo požadovat jen další
  483. 24:19sebeovládání
  484. 24:20a nikdy se nezeptat, co přesně její
  485. 24:23vědomá představa správného života
  486. 24:25vylučuje.
  487. 24:27Možná si můžeš všimnout podobné
  488. 24:29nerovnováhy i u sebe. Když přemýšlíš o
  489. 24:33odmítnutí, věnuješ mnoho pozornosti
  490. 24:36tomu, co ztratí druhý člověk. Kolik
  491. 24:39pozornosti dostane to, čeho se při
  492. 24:42souhlasu vzdáš ty.
  493. 24:44Čas nemusí být předem zaplněný prací
  494. 24:47nebo návštěvou lékaře, aby měl hodnotu.
  495. 24:51Zároveň nelze každou povinnost odložit
  496. 24:54jen proto, že je nepříjemná.
  497. 24:57Otázka proto není, jak odstranit
  498. 24:59všechno, co zatěžuje. Je přesnější ptát
  499. 25:02se, které potřeby vstupují do
  500. 25:05rozhodování pravidelně a které se smějí
  501. 25:08ozvat teprve tehdy, když už nemáš sílu
  502. 25:11pokračovat. jestli v tom poznáváš
  503. 25:14vlastní zkušenost, můžeš teď do
  504. 25:16komentářů napsat krátkou větu. Učím se
  505. 25:19říkat ne. Nemusí znamenat, že od této
  506. 25:22chvíle odmítneš každou prosbu nebo že už
  507. 25:26nikdy nezměníš názor. Může vyjadřovat
  508. 25:29ochotu dát rozhodování trochu prostoru,
  509. 25:32aby souhlas nebyl jedinou odpovědí,
  510. 25:34kterou si dovolíš. Hana si právě takový
  511. 25:38prostor vytvoří u příští sousedské akce.
  512. 25:41Nabídne pomoc s vyúčtováním, ale
  513. 25:44organizaci občerstvení tentokrát
  514. 25:46nepřevezme. Nepřestává jí záležet na
  515. 25:50ostatních. Jen poprvé pojmenuje rozsah
  516. 25:53toho, co je schopná nabídnout.
  517. 25:56Úleva nepřijde hned. Hana má večer chuť
  518. 25:59zavolat a vzít si úkol zpět, protože
  519. 26:02představa zklamaných sousedů stále bolí.
  520. 26:06Současně si ale všimne, že po dlouhé
  521. 26:08době dokáže s někým mluvit bez tajného
  522. 26:11přání, aby už po ní nic nechtěl. Její
  523. 26:15odmítnutí nevyřešilo celý život, odkrylo
  524. 26:19však skutečný konflikt mezi péčí o
  525. 26:21vztahy a potřebou zachovat prostor pro
  526. 26:25vlastní život. A právě u tohoto
  527. 26:27konfliktu se teď zastavíme. Jak unést
  528. 26:31současně dvě důležité potřeby a najít
  529. 26:34odpověď, která vznikne z jejich
  530. 26:36poctivého zvážení.
  531. 26:38Co když v sobě nemusíš umlčet ani péči
  532. 26:41od druhého, ani vlastní neochotu, abys
  533. 26:44dokázal nebo dokázala odpovědět poctivě?
  534. 26:48Možná se právě o to dlouho snažíš.
  535. 26:51Nejprve chceš odstranit všechno, co by
  536. 26:53mohlo připomínat sobectví a potom čekáš,
  537. 26:57že správné rozhodnutí přijde samo. Jenže
  538. 27:01potřeba odpočinku nezmizí tím, že ji
  539. 27:04označíš za nevhodnou. A vztah k blízkému
  540. 27:07člověku se také neztratí jen proto, že
  541. 27:10už nemáš sílu splnit jeho přání.
  542. 27:14Někdy právě současná přítomnost obou
  543. 27:16skutečností vytváří napětí, ze kterého
  544. 27:20máš chuť co nejrychleji uniknout.
  545. 27:23Jung se zabýval tím, co se může
  546. 27:25odehrávat, když vědomý postoj narazí na
  547. 27:29obsahy, které do něj nezapadají.
  548. 27:32V této souvislosti popsal transcendentní
  549. 27:35funkci. To slovo může znít tajemně, ale
  550. 27:39zde označuje psychický proces, v němž
  551. 27:42vztah mezi vědomými a nevědomými obsahy
  552. 27:45umožňuje vznik nového postoje. Nejde o
  553. 27:49nadpřirozenou schopnost ani o záruku
  554. 27:52správného rozhodnutí.
  555. 27:54Podstatná je možnost nezůstat uzavřeně v
  556. 27:57jediné dosavadní perspektivě.
  557. 28:00Pro naše téma z toho plyne otázka, zda
  558. 28:03dokážeš chvíli snáš vnitřní rozpor, aniž
  559. 28:06jednu jeho stranu okamžitě prohlásíš za
  560. 28:09nepřípustnou.
  561. 28:11Představ si smyšleného Ondřeje, kterému
  562. 28:14je 32 let a pracuje jako vývojář v
  563. 28:17Pardubicích.
  564. 28:18Jeho sestra opravuje byt po předchozích
  565. 28:21nájemnících.
  566. 28:23Ondřej jí už několik sobot pomáhá
  567. 28:25natírat dveře, odvážet staré police a
  568. 28:28skládat nábytek. Má ji rád a ví, že na
  569. 28:32mnoho věcí zůstala sama. Když se však ve
  570. 28:35středu večer objeví další zpráva s
  571. 28:38dotazem na sobotu, ucítí odpor. Doma má
  572. 28:42nevybalené tašky z předchozího víkendu,
  573. 28:45na stole rozdělaný vlastní projekt a s
  574. 28:47kamarádem už dvakrát odložil společnou
  575. 28:50výjížďku na kole. Přesto se přistihne,
  576. 28:53že píše souhlas. V hlavě se mu střídají
  577. 28:57dvě věty. Jedna říká, že rodina si má
  578. 29:00pomáhat, druhá, že už takhle pokračovat
  579. 29:04nechce. Ondřej se je zpočátku snaží
  580. 29:06rozhodnout jako spor, ve kterém jedna
  581. 29:09musí vyhrát a druhá zmizet. Pokud přizná
  582. 29:13únavu, připadá si bezohledný. Pokud uzná
  583. 29:16sestřinu situaci, zdá se mu, že nemá
  584. 29:19právo odmítnout.
  585. 29:21Ve skutečnosti však obě vět popisují
  586. 29:23něco podstatného.
  587. 29:25Pomoc pro něj má hodnotu a jeho čas i
  588. 29:28síly mají omezený rozsah. To, že se tyto
  589. 29:33skutečnosti střetávají, ještě neznamená,
  590. 29:36že jedna z nich představuje
  591. 29:37charakterovou vadu. V našem příběhu
  592. 29:41Ondřej zprávu neodešle hned. Při krátké
  593. 29:44procházce si dovolí přiznat i myšlenku,
  594. 29:47kterou by nejraději přeskočil. Někdy má
  595. 29:50na sestru zlost, přestože rozumí její
  596. 29:53situaci. Zlost nemusí určovat jeho
  597. 29:56odpověď, ale patří k tomu, co právě
  598. 29:59prožívá. Když ji nemusí zapírat, dokáže
  599. 30:02přesněji rozpoznat, co mu vadí.
  600. 30:06Nejde jen o jednu sobotu. Vadí mu
  601. 30:08nejasné očekávání, že bude k dispozici
  602. 30:11tak dlouho, dokud byt nebude hotový.
  603. 30:15Potřebuje tedy mluvit o celkovém rozsahu
  604. 30:17pomoci, jinak se stejný rozhovor bude
  605. 30:20opakovat každý týden. Nakonec sestře
  606. 30:23sdělí, že tuto sobotu nepřijde a další
  607. 30:26pomoc potřebuje domlouvat jednotlivě
  608. 30:28podle možností. Zároveň jí nabídne
  609. 30:31kontakt na člověka, který může odvést
  610. 30:34zbývající nábytek. Nabídka však není
  611. 30:38povinnou vstupenkou k odmítnutí. Kdyby
  612. 30:40žádný kontakt neměl, omezení jeho
  613. 30:43možností by tím nepřestalo existovat.
  614. 30:46Důležité je, že odpověď nevzniká jen ze
  615. 30:50snahy zbavit se viny. Ondřej dokáže
  616. 30:53současně uznat sestřiny potřeby, vlastní
  617. 30:56neochotu i skutečnost, že pokračující
  618. 30:59pomoc vyžaduje novou dohodu. Sestra může
  619. 31:02být zklamaná. Taková reakce sama o sobě
  620. 31:06jeho rozhodnutí nevyvrací.
  621. 31:09Tento běžný rozhovor nelze jednoduše
  622. 31:12prohlásit za ukázkový případ Jungovy
  623. 31:14transcendentní funkce. Umožňuje ale
  624. 31:17přiblížit její důležitý motiv.
  625. 31:20Nové porozumění se někdy objeví teprve
  626. 31:23tehdy, když se přestaneš předčasně
  627. 31:26zbavovat všeho, co odporuje tvému
  628. 31:28obvyklému postoji. Výsledkem nemusí být
  629. 31:32půl hodiny pomoci místo celého dne.
  630. 31:35Někdy zůstane odpověď zcela záporná.
  631. 31:39Dindy se obheví hina dohoda nebo vědomý
  632. 31:42souhlas něčím náročným.
  633. 31:45Nový postoj se poznává také podle toho,
  634. 31:48zda dokážeš vidět cenu svého rozhodnutí
  635. 31:51a převzít za něj odpovědnost.
  636. 31:54Otázka pro tebe tedy zní: Můžeš
  637. 31:57připustit, že ti na člověku záleží a
  638. 31:59současně nechceš splnit jeho prosbu?
  639. 32:03Nemusíš hned vědět, co z toho vyplyne.
  640. 32:06Pro začátek stačí nevymazat ani jednu
  641. 32:08stranu. Ondřej stále cítí nepohodlý, ale
  642. 32:12už si nemusí vybírat mezi obrazem
  643. 32:14bezchybného bratra a představou naprosté
  644. 32:18bezohlednosti.
  645. 32:19Vzniká prostor pro konkrétní rozhodnutí
  646. 32:22konkrétního člověka. A právě tím se
  647. 32:25dostáváme k další otázce. Co se stane s
  648. 32:29tvým životem, když přestane být hlavním
  649. 32:32měřítkem to, zda tvá rozhodnutí dokážou
  650. 32:35schválit úplně všichni? Někteří lidé tě
  651. 32:38mohou začít vnímat jinak právě ve
  652. 32:40chvíli, kdy se tvé jednání stává
  653. 32:43poctivější.
  654. 32:44Není v tom automaticky důkaz, že jdeš
  655. 32:47správným směrem, ani důvod okamžitě
  656. 32:50ustoupit. Znamená to, že vztahy zahrnují
  657. 32:53očekávání a změna těchto očekávání může
  658. 32:57být nepříjemná pro všechny zúčastněné.
  659. 33:00Jestli dlouho odpovídáš na každou prosbu
  660. 33:03souhlasem, okolí si podle toho uspořádá
  661. 33:06své plány. První odmítnutí potom
  662. 33:09nepřináší pouze nové rozhodnutí. Přináší
  663. 33:12také novou informaci o tom, co od tebe
  664. 33:15lze očekávat.
  665. 33:17Tady má své místo Jungův pojem
  666. 33:20individuace.
  667. 33:21Jung jim označoval proces, ve kterém se
  668. 33:24člověk stává více sám sebou,
  669. 33:26prostřednictvím rozlišování a
  670. 33:29začleňování různých stránek vlastní
  671. 33:31psychiky. Nejde o úkol vytvořit dokonale
  672. 33:35originální osobnost, ani o oprávnění
  673. 33:38přehlížet ostatní. Individuace se týká
  674. 33:41vztahu vědomého já k širší psychické
  675. 33:44skutečnosti, kterou nemá plně pod
  676. 33:47kontrolou. V našem tématu nám umožňuje
  677. 33:50přemýšlet o tom, zda život řízený
  678. 33:52převážně snahou odpovídat očekáváním,
  679. 33:56ponechává dost prostoru pro vlastní
  680. 33:58hodnoty, omezení a skutečné vztahy.
  681. 34:02Smy myšlené Kláře je 39 let a pracuje v
  682. 34:06lékárně v Liberci. Když někdo onemocní,
  683. 34:09často převezme směnu, protože bydlí
  684. 34:11nedaleko a nemá malé děti. Právě tahle
  685. 34:15okolnost se postupně mění v nevyslovené
  686. 34:18pravidlo. Její volný čas jakoy
  687. 34:21potřeboval zvláštní obhajobu.
  688. 34:24Jednou má na sobotu domluvený výlet do
  689. 34:26jizerských hor s blízkou kamarádkou,
  690. 34:29která se před několika měsíci
  691. 34:31přestěhovala do jiného města. Když
  692. 34:33přijde žádost o další záskok, Klára
  693. 34:36odpoví, že už má vlastní program a směnu
  694. 34:39tentokrát nevezme. Jedna kolegyně její
  695. 34:43odpověď přijme bez poznámky. Druhá
  696. 34:46připomene, že sama kvůli dětem takovou
  697. 34:49možnost nemá. Vedoucí začne hledat další
  698. 34:52řešení. Klára přitom cítí známé sevření
  699. 34:56a přemýšlí, zda není výlet příliš
  700. 34:59malicherný důvod.
  701. 35:01Všimni si té otázky. Neptá se, zda má
  702. 35:05povinnost nastoupit podle rozpisu, nebo
  703. 35:07zda už záskok slíbila. Ptá se, zda je
  704. 35:11její způsob trávení volného času dost
  705. 35:13hodnotný, aby mohl obstát před potřebami
  706. 35:16ostatních.
  707. 35:18Jakmile přijme takové měřítko, téměř
  708. 35:21vždy se najde někdo s naléhavějším
  709. 35:23vysvětlením. Jungovský pohled by nás
  710. 35:26mohl vést k rozlišování mezi
  711. 35:28společenskou rolí a širší osobností,
  712. 35:32která se do ní nevejde celá. Klára je
  713. 35:35pracovnice lékárny, ale její život
  714. 35:38zahrnuje i přátelství, pohyb, samotu a
  715. 35:41zájmy, o kterých kolegové nic nevědí.
  716. 35:45Nemusí všechny tyto oblasti vystavit
  717. 35:47veřejnému posouzení, aby vůbec směly
  718. 35:50existovat. Zároveň její zaměstnání
  719. 35:54obsahuje skutečné závazky a odmítnutí se
  720. 35:57musí vztahovat ke konkrétním podmínkám.
  721. 36:01Pokud má směnu řádně naplánovanou, jde o
  722. 36:04jinou situaci než u dobrovolné výpomoci.
  723. 36:07Osobní růst tyto rozdíly neruší.
  724. 36:11Individuaci je proto zavádějící měřit
  725. 36:13počtem vyslovených ne. Člověk může
  726. 36:17odmítat také z pomsty, ze strachu z
  727. 36:19blízkosti nebo z touhy získat převahu.
  728. 36:23Stejně tak může vědomě souhlasit s
  729. 36:25náročnou pomocí, protože odpovídá jeho
  730. 36:28hodnotám. Pro naše uvažování je
  731. 36:31podstatné, kolik skutečného rozhodování
  732. 36:34v odpovědi je. Dokážeš rozpoznat vlastní
  733. 36:38motivy, připustíš jejich směs? Vidíš
  734. 36:42také následky pro druhé? Nebo se odpověď
  735. 36:45vytvoří automaticky ve chvíli, kdy
  736. 36:47hrozí, že si někdo pomyslí něco
  737. 36:49nepříjemného.
  738. 36:51Klára nakonec na výlet odjede. Část
  739. 36:54cesty ale sleduje telefon a má nutkání
  740. 36:57zjistit, zda je v lékárně všechno v
  741. 36:59pořádku. Nemá pocit vítězství, spíš
  742. 37:03zvláštní nejistotu, protože dělá něco
  743. 37:06nezvyklého a nedostává za to okamžité
  744. 37:09potvrzení. Právě tady může být užitečné
  745. 37:13připomenout, že nepříjemný pocit není
  746. 37:16spolehlivým měřítkem morální chyby. Ani
  747. 37:20příjemný pocit není zárukou správnosti.
  748. 37:23Emoce patří k rozhodování, ale potřebují
  749. 37:27být spojeny s fakty, s hodnotami a s
  750. 37:30ochotou zkoumat vlastní důvody. Jinak by
  751. 37:33každá změna, která přinese úzkost,
  752. 37:36musela být předem zakázaná.
  753. 37:39Zeptej se teď. Které rozhodnutí by
  754. 37:42odpovídalo tvým hodnotám, i kdyby po něm
  755. 37:45nepřišlo všeobecné uznání? Možná půjde o
  756. 37:49odmítnutí, možná naopak o pomoc, kterou
  757. 37:52ostatní považují za zbytečnou.
  758. 37:56Klára si postupně uvědomuje, že
  759. 37:58potřebuje umět žít i s různými názory na
  760. 38:01svou osobu. Neznamená to přestat
  761. 38:04naslouchat kritice, znamená to
  762. 38:06nepředávat každému názoru stejnou
  763. 38:09rozhodovací pravomoc. Tím však zůstává
  764. 38:12otevřený důležitý problém. Když samotné
  765. 38:15schválení okolí nestačí, podle čeho
  766. 38:18poznáš, že se jen pohodlně nevyhýbáš
  767. 38:22skutečné odpovědnosti?
  768. 38:24Výčitka svědomí a strach z cizího
  769. 38:27zklamání mohou znít velmi podobně. V
  770. 38:30obou případech se vracíš k rozhovoru,
  771. 38:33hledáš jiná slova a máš chuť něco
  772. 38:35napravit. Přesto se mohou vztahovat k
  773. 38:38odlišným skutečnostem.
  774. 38:41Jednou si porušil nebo porušila dohodu,
  775. 38:44na kterou někdo oprávně spoléhal.
  776. 38:47Podruhé se jen nenaplnilo přání, které
  777. 38:50nikdy nebylo společným závazkem. Dokud
  778. 38:53tyto situace zůstávají smíchané, můžeš
  779. 38:56se omlouvat za vlastní možnosti a
  780. 38:59současně přehlédnout chvíle, kdy je
  781. 39:02skutečně potřeba převzít odpovědnost.
  782. 39:05Jung rozlišoval vědomé já a samost, pro
  783. 39:09kterou se v češtině používá také
  784. 39:11označení bytostné já. Vědomé já je
  785. 39:15středem vědomí, zatímco samostí
  786. 39:19zahrnuje celistvost vědomé i nevědomé
  787. 39:22psychiky. Tento pojem nelze zaměnit za
  788. 39:26každou silnou intuici nebo přání. Když
  789. 39:29něco uvnitř působí naléhavě, ještě to
  790. 39:32neznamená, že promlouvá neomylná
  791. 39:35autorita. Pro naše téma je podstatné
  792. 39:38spíše připomenutí, že vědomá představa o
  793. 39:41vlastní dobrotě ani okamžitý pocit úlevy
  794. 39:44neobsahují celou pravdu o motivaci.
  795. 39:48Člověk potřebuje zůstávat otevřený tomu,
  796. 39:51co dosud přehlížel.
  797. 39:53Představ si smyšleného Pavla, kterému je
  798. 39:5650 let a pracuje jako elektrikář ve
  799. 39:59Zlíně. V pátek večer ho soused požádá,
  800. 40:03aby mu hned druhý den pomohl namontovat
  801. 40:05světla v nově upravené pracovně. Pavel
  802. 40:09má volnou sobotu a chce ji strávit na
  803. 40:11zahradě. Pomoc předem neslíbil a nejde o
  804. 40:15havárii. Sousedovi sdělí, že tento
  805. 40:18víkend nepřijde a případný termín mohou
  806. 40:21hledat později. Soused se zatváří
  807. 40:24nespokojeně a připomene, že pro
  808. 40:26odborníka by to přece byla chvilka.
  809. 40:29Pavel cítí vinu, přestože žádná dohoda
  810. 40:32nevznikla.
  811. 40:34O týden později se odehraje jiná
  812. 40:36situace. Pavel slíbil dceři, že ji v
  813. 40:40sobotu ráno odveze s několika krabicemi
  814. 40:42do nového bytu. Dcera podle toho
  815. 40:45objednala převzetí klíčů a zajistila
  816. 40:48pomoc kamarádky. Pavel však dostane chuť
  817. 40:51na výlet a večer před stěhováním oznámí,
  818. 40:54že nepřijede. I tentokrát může mluvit o
  819. 40:57potřebě vlastního času. Jenže tentokrát
  820. 41:01je součástí situace konkrétní slib,
  821. 41:04očekávatelné spoléhání druhého člověka a
  822. 41:08problém, který svým pozdním rozhodnutím
  823. 41:10vytváří.
  824. 41:12Obě soboty zahrnují jeho přání. Jejich
  825. 41:15morální a vztahové okolnosti se přesto
  826. 41:19podstatně liší. To neznamená, že slib
  827. 41:22nelze nikdy změnit. Může přijít nemoc,
  828. 41:25vyčerpání nebo jiná vážná okolnost,
  829. 41:29která si vynutí nové řešení. Důležité je
  830. 41:32však uznat, že změna dohody vyžaduje
  831. 41:35komunikaci a někdy také nápravu. Pokud
  832. 41:39Pavel bez dostatečného důvodu zruší
  833. 41:42pomoc na poslední chvíli, může se
  834. 41:44omluvit, přiznat vlastní podíl a pomoci
  835. 41:48si zajistit jinou dopravu. Taková
  836. 41:51odpovědnost není totéž jako nekonečné
  837. 41:54sebepotrestání.
  838. 41:56Vina se zde může vztahovat ke
  839. 41:58konkrétnímu jednání, o kterém lze
  840. 42:00mluvit. a jehož následky lze alespoň
  841. 42:03částečně napravit. U sousedovy pracovny
  842. 42:07je potřeba zkoumat něco jiného. Pavel se
  843. 42:10může zeptat, zda souseda předtím nějak
  844. 42:13neuvedl v omyl, zda nevznikla jiná
  845. 42:15dohoda, nebo zda nejde o okolnost,
  846. 42:18kterou přehlédl. Pokud nic takového
  847. 42:21nenajde, nemusí ze sousedovy
  848. 42:23nespokojenosti automaticky vyvodit
  849. 42:25vlastní provinění. Druhý člověk může mít
  850. 42:28pochopitelné přání, aniž z něj vzniká
  851. 42:31tvá povinnost.
  852. 42:33Tohle rozlišení nevydává jednoduchou
  853. 42:36univerzální odpověď. Vytváří však lepší
  854. 42:39otázky, než obecné obviňování sebe sama.
  855. 42:43Co přesně bylo slíbeno, s čím se oprávně
  856. 42:46počítalo a jaký dopad moje rozhodnutí
  857. 42:49skutečně má? Praktické rozlišování
  858. 42:52těchto situací je naše současné použití
  859. 42:55tématu. nikoli zvláštní test vytvořený
  860. 42:58Jungem. Jeho pojem samosti nám připomíná
  861. 43:02širší souvislost. Zralé rozhodování se
  862. 43:06nemůže opírat jen o ochranu příjemného
  863. 43:09obrazu sebe sama. Někdy potřebuješ uznat
  864. 43:12vlastní omezení, jindy vlastní
  865. 43:15pohodlnost a někdy obojí zároveň. Můžeš
  866. 43:18mít oprávněný důvod odmítnout a přitom
  867. 43:21odpovědět zbytečně zraňujícím tónem.
  868. 43:25Potom lze napravit tón, aniž by bylo
  869. 43:27nutné zrušit samotné odmítnutí.
  870. 43:30Rozdělení odpovědnosti podle konkrétních
  871. 43:33činů umožňuje jednat přesněji než pocit,
  872. 43:36že celé tvoje já je špatně. Zkus si
  873. 43:40položit otázku. Když se objeví vina,
  874. 43:43dokážeš pojmenovat jednání, za které ji
  875. 43:46cítíš? ne pouze označení jako sobectví
  876. 43:50nebo nevděk, ale konkrétní událost,
  877. 43:53slib, opomenutí či následek. Někdy právě
  878. 43:57takové pojmenování ukáže, co je potřeba
  879. 44:00napravit. Jindy odhalí, že se obviňuješ
  880. 44:03především za to, že nemáš neomezené
  881. 44:06možnosti. Pavel se v obou příbězích
  882. 44:09potřebuje zachovat jinak, přestože
  883. 44:12vnitřní nepohodlí může být podobné.
  884. 44:15Zbývá nám proto převést toto rozlišování
  885. 44:18do chvíle, kdy prosba teprve přichází a
  886. 44:21na dlouhé uvažování zdánlivě není čas.
  887. 44:25Nemusíš odpovědět rychle jen proto, že
  888. 44:28otázka zazněla rychle. Někdy je právě
  889. 44:31několik vteřin mezi prosbou a odpovědí
  890. 44:34místem, kde se začne měnit dlouhý návyk.
  891. 44:38Jestli se v citlivé situaci ozývá známý
  892. 44:41komplex, může ti připadat, že prostor
  893. 44:44pro volbu už není. Všechno tlačí k
  894. 44:47okamžitému uklidnění druhého člověka.
  895. 44:50Přesto lze zkusit jednoduchou praxi,
  896. 44:52která pomáhá oddělit pocit, okolnosti a
  897. 44:56vlastní odpověď. Je to současné cvičení
  898. 44:59v sebepozorování, které navazuje na naše
  899. 45:02uvažování.
  900. 45:04Nejde o metodu, kterou by pod tímto
  901. 45:06názvem vytvořil Jung.
  902. 45:08Ukážeme si je na smyšlené Elišce, které
  903. 45:11je 31 let a pracuje v knihovně v Hradci
  904. 45:14Králové. Připravuje čtenářské besedy,
  905. 45:17pomáhá návštěvníkům s vyhledáváním knih
  906. 45:20a spravuje rezervace studovny. Ve
  907. 45:23čtvrtek odpoledne ji kolegyně požádá,
  908. 45:26zda by příští týden nepřevzala ještě
  909. 45:29večerní setkání pro veřejnost. Eliška má
  910. 45:32už několik večerů obsazených a na
  911. 45:34zbývající den si naplánovala návštěvu
  912. 45:37sestry. Při žádosti se jí přesto
  913. 45:40okamžitě vybaví všechny případy, kdy jí
  914. 45:43kolegyně vyšla vstříc. Ještě než si
  915. 45:45zkontroluje kalendář, cítí nutkání
  916. 45:48slíbit, že to nějak zařídí.
  917. 45:51První krok spočívá v krátké pauze a
  918. 45:54pojmenování toho, co právě prožíváš.
  919. 45:58Eliška se nadechne a sdělí, že se
  920. 46:00potřebuje podívat na své možnosti a
  921. 46:03odpoví později během odpoledne. Výduchu
  922. 46:06si všimne napětí a myšlenky, že kolegyni
  923. 46:09nesmí zklamat. Nemusí se přesvědčovat,
  924. 46:12že její pocit je nesmyslný. Stačí jej
  925. 46:16rozpoznat jako pocit, který se objevil
  926. 46:18při konkrétní prosbě. Může si pro sebe
  927. 46:21říct, že teď přichází vina a strach z
  928. 46:25nepříjemné reakce. Pojmenování ještě nic
  929. 46:28nerozhoduje. Pomáhá však přestat
  930. 46:31zacházet s první emocí jako s hotovým
  931. 46:34pokynem. Pokud je situace naléhavá a na
  932. 46:37delší odklad není prostor, může být
  933. 46:40pauza opravdu krátká. Smyslem není
  934. 46:43vytvořit dokonalé podmínky, ani nacvičit
  935. 46:46slavnostní projev. Jde o malý okamžik,
  936. 46:49ve kterém si uvědomíš vlastní účast na
  937. 46:52rozhovoru. Jestli z tvých ústo
  938. 46:55automatické ano, lze někdy rozhovor
  939. 46:58znovu otevřít, především pokud se na něj
  940. 47:01ještě nezačalo spoléhat. Zároveň je
  941. 47:04třeba uznat případné komplikace změny.
  942. 47:08Cvičení neslibuje, že každá situace
  943. 47:10půjde snadno opravit. nabízí způsob, jak
  944. 47:14si příště všimnout okamžiku rozhodování
  945. 47:17o něco dříve. Druhý krok odděluje
  946. 47:20skutečnosti od předpokládaného
  947. 47:23odsouzení. Eliška se podívá do kalendáře
  948. 47:26a připomene si, že večerní akci dosud
  949. 47:30nepřislíbila.
  950. 47:31Zjistí také, že kolegyně hledá náhradu s
  951. 47:34týdenním předstihem. Potom si všimne
  952. 47:37vlastní doměnky, že odmítnutí určitě
  953. 47:41zničí jejich spolupráci. Pro takový
  954. 47:44závěr zatím nemá důkaz. Současně uzná,
  955. 47:48že kolegyně může být zklamaná a bude
  956. 47:51muset hledat jiné řešení. Projde si tedy
  957. 47:54to, co ví, co skutečně dluží na základě
  958. 47:57dohod a co pouze předvídá. Teprve do
  959. 48:01tohoto přehledu zahrne vlastní síly a
  960. 48:04další závazky.
  961. 48:06Třetí krok znamená formulovat odpověď a
  962. 48:09ponechat prostor první vlně nepohodlí,
  963. 48:12aniž podle ní automaticky přepíšeš celé
  964. 48:15rozhodnutí.
  965. 48:17Eliška kolegyni sdělí, že příští týden
  966. 48:20večerní akci nepřevezme, protože má své
  967. 48:23večery už rozvržené. nemusí předkládat
  968. 48:26seznam návštěv, domácích povinností ani
  969. 48:29důkaz dostatečné únavy. Pokud je potřeba
  970. 48:32vyjasnit pracovní povinnost, má smysl o
  971. 48:35ní mluvit přímo. Jestli však jde o
  972. 48:38dobrovolnou výpomoc, stačí srozumitelná
  973. 48:41odpověď. Eliška se potom vrátí k
  974. 48:44rozdělané práci a všimne si nutkání
  975. 48:47přidat nabídku, která by její odmítnutí
  976. 48:50prakticky zrušila. Právě tato poslední
  977. 48:54část bývá obtížná. Odpověď už zazněla,
  978. 48:58ale uvnitř se rozbíhá přesvědčování.
  979. 49:02Možná by ses přece jen mohl nebo mohla
  980. 49:05přizpůsobit.
  981. 49:07Možná je vlastní program zbytečný.
  982. 49:10Eliška si nemusí zakazovat změnu názoru,
  983. 49:13pokud objeví novou důležitou skutečnost.
  984. 49:17Zkoumá však, zda se opravdu změnily
  985. 49:20okolnosti nebo jen zesílila potřeba
  986. 49:23rychle odstranit nepříjemný pocit. To je
  987. 49:26významný rozdíl. Nepohodlý lze chvíli
  988. 49:30nést a pozorovat. Samo o sobě není novým
  989. 49:34závazkem vůči člověku, který položil
  990. 49:37otázku. Pro začátek si zkus vybrat malou
  991. 49:40běžnou situaci, ve které lze bezpečně
  992. 49:43požádat o chvíli na rozmyšlenou.
  993. 49:46Otázka pro tebe zní: U jaké prosby se
  994. 49:50daly tyto tři kroky skutečně vyzkoušet?
  995. 49:55Nemusí jít o nejcitlivější rodinné téma.
  996. 49:58Eliška také nezačíná změnou celého
  997. 50:01života. Učí se rozeznat tlak, zjistit
  998. 50:05okolnosti a vyslovit odpověď, za kterou
  999. 50:08může stát. Ani po takovém postupu ovšem
  1000. 50:12nemusí vina zmizet. Co si tedy počít ve
  1001. 50:15chvíli? Kdy už bylo neřečeno
  1002. 50:17srozumitelně, žádný skutečný závazek
  1003. 50:20nezůstal přehlédnutý a přesto se v tobě
  1004. 50:24znovu ozývá známý výslech. Co když se
  1005. 50:27první poctivé nepozná podle úlevy, ale
  1006. 50:31podle toho, že po něm chvíli dokážeš
  1007. 50:34zůstat v nejistotě.
  1008. 50:37Na začátku jsme se ptali, proč může být
  1009. 50:39těžší odmítnout, než znovu souhlasit
  1010. 50:42proti vlastnímu přesvědčení.
  1011. 50:45Teď se k té otázce vracíme s přesnějším
  1012. 50:47rozlišením.
  1013. 50:49Souhlas někdy rychle uklidní napětí,
  1014. 50:52protože zachová známou roli, předejde
  1015. 50:54očekávanému zklamání a nevyžaduje změnu
  1016. 50:58zaběhnutého vztahu. Jeho cena se může
  1017. 51:01objevit až večer, o víkendu nebo po
  1018. 51:04několika měsících.
  1019. 51:06Odmítnutí naproti tomu někdy přinese
  1020. 51:09cenu okamžitě. Musíš slyšet vlastní
  1021. 51:12rozhodnutí a počkat, co se stane dál.
  1022. 51:16Vraťme se ke smyšlené Petře, 34leté
  1023. 51:19koordinátorce dopravy z Brna. Je sobota
  1024. 51:23ráno a ona stojí na nádraží s batohem,
  1025. 51:26ve kterém má termosku, svačinu a lehkou
  1026. 51:29bundu. Misto nástupu do další služby
  1027. 51:32jede naplánovaný výlet do Moravského
  1028. 51:34krasu. Telefon má v kapse, ale každých
  1029. 51:37několik minut se ho dotkne, jako by
  1030. 51:39mohla pohmatem poznat, zda přichází
  1031. 51:42problém. Kolega si mezitím našel jiné
  1032. 51:45řešení. Petra to ví. Přesto její mysl
  1033. 51:49nabízí nový důvod, proč se cítit
  1034. 51:51provinile. Možná sice nic neřekl, ale
  1035. 51:55příště už ji nebude považovat za stejně
  1036. 51:58ochotnou. Dříve by tento předpoklad
  1037. 52:01stačil, aby změnila plán. Tentokrát se u
  1038. 52:04něj zastaví. Připomene si, že kolegovi
  1039. 52:08službu neslíbila. Nevznikla mimořádná
  1040. 52:11situace, kterou by měla povinnost řešit
  1041. 52:14a její odpověď byla slušná. Potom si
  1042. 52:17položí jinou otázku, co se právě snaží
  1043. 52:21zachovat. Nejde už o dopravu zásilek.
  1044. 52:25Snaží se zachovat jistotu, že ji každý
  1045. 52:28bude vnímat jako člověka, který pomůže
  1046. 52:30vždy. A právě taková jistota nikdy
  1047. 52:34nemůže být úplně v jejich rukou. I při
  1048. 52:37největší ochotě by jednou přišla nemoc,
  1049. 52:40souběh povinností nebo prostý nedostatek
  1050. 52:44sil.
  1051. 52:45Tady se propojují pojmy, které jsme
  1052. 52:47postupně poznávali. Persona nám pomohla
  1053. 52:50vidět společenskou roli a riziko příliš
  1054. 52:53těsného ztotožnění s ní. Komplex nabídu
  1055. 52:57způsob, jak zkoumat citlivé téma, které
  1056. 53:00může ovlivňovat dnešní reakce. Stín
  1057. 53:04připomněl, že potřeba samostatnosti a
  1058. 53:06nesouhlasu může zůstat mimo přijatelný
  1059. 53:09obraz vlastní osobnosti. Projekce
  1060. 53:12otevřela otázku, nakolik do druhých
  1061. 53:15vkládáme vlastní nepřiznané postoje. A
  1062. 53:19individuace přinesla širší perspektivu
  1063. 53:22života, ve kterém člověk postupně unese
  1064. 53:25více ze své skutečnosti, včetně omezení,
  1065. 53:28rozporů a odpovědnosti.
  1066. 53:31Žádný z těchto pojmů nemusíš používat
  1067. 53:34jako vysvětlení každé situace. Někdy je
  1068. 53:37problém v nejasné dohodě, někdy ve
  1069. 53:40způsobu komunikace a někdy ve skutečně
  1070. 53:43nesplněné povinnosti. Jungovské
  1071. 53:46uvažování zde slouží jako jedna možnost
  1072. 53:49porozumění. Nemůže za tebe zjistit
  1073. 53:52všechny okolnosti, ani rozhodnout, kolik
  1074. 53:55pomoci máš nabídnout. Může ale
  1075. 53:57zpochybnit předpoklad, že nejhlasitější
  1076. 54:00vnitřní výčitka vždycky mluví jménem
  1077. 54:03pravdy. Část její síly může vycházet z
  1078. 54:06toho, jak dlouho se určitá představa o
  1079. 54:09tobě opakovala a jak mnoho bezpečí si s
  1080. 54:12ní dosud spojoval nebo spojovala. Petra
  1081. 54:16během cesty nezíská nový životní názor,
  1082. 54:19který by odstranil všechny pochybnosti.
  1083. 54:22Když vlak vyjede z Brna, stále cítí
  1084. 54:24neklid. Rozhodne se však, že kvůli němu
  1085. 54:28nemusí znovu otevírat pracovní
  1086. 54:30konverzaci. Dívá se z okna a vrací
  1087. 54:34pozornost k tomu, co si pro dnešní den
  1088. 54:36vybrala. Kdyby přišla skutečná nová
  1089. 54:39informace, může ji posoudit. Pro tuto
  1090. 54:43chvíli ale žádná nepřichází.
  1091. 54:46Existuje jen známá potřeba ujistit se,
  1092. 54:49že nikdo není nespokojený.
  1093. 54:51Petra poprvé nechá tuto potřebu chvíli
  1094. 54:54bez odpovědi.
  1095. 54:56To neznamená, že každá vina časem sama
  1096. 54:59odejde nebo že si na odmítání musíš
  1097. 55:02jednoduše zvyknout. Důležité je, jak se
  1098. 55:05k pocitu vztahuješ. Můžeš se ptát, k
  1099. 55:08čemu odkazuje, zda je potřeba něco
  1100. 55:11napravit a co se v něm opakuje. Pokud se
  1101. 55:14ukáže skutečná chyba, lze ji přiznat bez
  1102. 55:18odsouzení celé vlastní osoby. Pokud se
  1103. 55:21žádné provinění neukáže, můžeš uznat
  1104. 55:24nepohodlí a současně ponechat své
  1105. 55:26rozhodnutí v platnosti. Obě možnosti
  1106. 55:29vyžadují pozornost. V jedné se učíš
  1107. 55:33napravovat své jednání, v druhé snášet,
  1108. 55:36že ne každé cizí přání bude naplněno.
  1109. 55:40Možná tě napadne, zda pak vztahy
  1110. 55:42neztratí něco důležitého.
  1111. 55:45Mohou se změnit. Některé dohody bude
  1112. 55:48potřeba vyslovit a některé rozdíly
  1113. 55:50přestanou být skryté pod samozřejm
  1114. 55:53souhlasem.
  1115. 55:54Současně se může objevit větší důvěra v
  1116. 55:57to, co skutečně nabízíš. Když druhý
  1117. 56:00člověk ví, že máš možnost odmítnout,
  1118. 56:04může tvé ano získat jasnější význam.
  1119. 56:08Ani to však není záruka harmonických
  1120. 56:10vztahů. Lidé mají různé potřeby a někdy
  1121. 56:14se neshodnou. Smyslem není odstranit
  1122. 56:17všechny třecí plochy, ale mít možnost
  1123. 56:20podílet se na vztahu jako člověk, jehož
  1124. 56:23přítomnost zahrnuje také vlastní hlas.
  1125. 56:27Zkus se proto na závěr zeptat. Které
  1126. 56:30tvoje ano by mohlo být svobodnější,
  1127. 56:33kdyby vedle něj smělo existovat také ne?
  1128. 56:37Možná jde o pomoc, kterou chceš
  1129. 56:39nabídnout z opravdového zájmu. Možná o
  1130. 56:42setkání, na které se znovu začneš těšit,
  1131. 56:45když nebude samozřejmou povinností.
  1132. 56:48Jestli chceš tuto myšlenku pojmenovat i
  1133. 56:50na venek, napiš do komentářů krátkou
  1134. 56:53větu. Moje ne může být poctivé.
  1135. 56:57Není to prohlášení, že máš vždy pravdu.
  1136. 57:00Je to připomenutí, že odmítnutí nemusí
  1137. 57:04být samo o sobě proviněním a že jeho
  1138. 57:07význam závisí na skutečném jednání a
  1139. 57:10okolnostech.
  1140. 57:11Proč tedy někdy bolí poctivé ne víc než
  1141. 57:15souhlas proti vlastní vůli? Protože může
  1142. 57:18narušit roli, na kterou spoléháš,
  1143. 57:21probudit staré citlivé téma a vystavit
  1144. 57:24tě nejistotě, jak tě druzí přijmou.
  1145. 57:27Zároveň může obsahovat skutečnou chybu,
  1146. 57:30kterou je třeba rozpoznat. Rozdíl se
  1147. 57:33neukáže pouze podle síly pocitu. Ukazuje
  1148. 57:37se v ochotě podívat se na fakta, přiznat
  1149. 57:40vlastní motivy, respektovat dohody a
  1150. 57:43připustit i vlastní omezení.
  1151. 57:46Nemusíš se stát člověkem bez výčitek.
  1152. 57:50Můžeš se postupně stávat člověkem, který
  1153. 57:53jim naslouchá dost pozorně, aby podle
  1154. 57:56nich nemusel pokaždé jednat.
  1155. 57:59Děkuji za společný čas a za pozornost,
  1156. 58:02kterou věnuješ vlastnímu životu.

About this transcript

This page contains the full transcript of Proč se cítíš provinile, když řekneš NE? | Carl Jung by Jungova Stezka, generated from the public captions YouTube serves with the video. The transcript has 6,486 words across 1,156 segments, with the original timestamps preserved so you can click any line to jump to that moment in the embedded player.

What you can do with it

Use the transcript to take notes, quote the speaker, build a study guide, generate a summary with ChatGPT or Claude via the YouTube Summary tool, or export it as a timed subtitle file with YouTube to SRT. You can also re-open it in the transcriber to choose a caption track available on the video.

Free YouTube transcript tool

YouTube2Text is a free YouTube transcript generator — no signup, no daily limit. Paste any YouTube link and get the full transcript instantly, with timestamps, click-to-jump, caption language selection, AI prompts for ChatGPT, Claude, and Gemini, and exports to TXT, SRT, VTT, or Markdown.