odešla jsem z korporátu | ničeho nelituju — Transcript

Full transcript

1. 0:00V 29 letech jsem odešla z práce bez
2. 0:03záložního plánu a nelituju toho. V
3. 0:06tomhle videu vám řeknu, jak jsem to
4. 0:08provedla. Můj příběh. Vždycky jsem
5. 0:11dělala to, co se ode mě očekávalo. Učila
6. 0:14jsem se hodně. Po škole jsem pomáhala
7. 0:16tátovi ve večerce. Nastoupila jsem na
8. 0:19medicínu, tak jak se očekává od asijské
9. 0:22dcery a po celodenním učení nezbylo už
10. 0:26moc času na nějaké sebepoznání. Po
11. 0:29promoci jsem hned nastoupila do práce
12. 0:32jako doktorka a jak si můžete
13. 0:34představit,
14. 0:35času zbývalo vlastně ještě méně. Do toho
15. 0:38jsem začala mít hrozné únavy a tak jsem
16. 0:42přestoupila do korporátu.
17. 0:46Najednou mi bylo 29. Měla jsem pocit, že
18. 0:49jsem nikdy pořádně nežila. Připadalo mi,
19. 0:52že ten život nějak protekl skrz prsty a
20. 0:55promarnila jsem svoje 20 léta svoje
21. 0:58mládí. Měla jsem pocit, že plítvám
22. 1:01svojím potenciálem.
23. 1:03Část mně si říkalo, jestli to není jenom
24. 1:05v mé hlavě. Moje ego, které říkalo, že
25. 1:09že chce být jiné, chce, abych byla
26. 1:12úspěšná a zajímavá,
27. 1:15ale fakt jsem se snažila být spokojená s
28. 1:18tím, co už jsem měla. pěkné bydlení,
29. 1:21přátele, rodinu a pohodlnou práci s
30. 1:24dobrým příjmem a skvělým týmem.
31. 1:27I když na mé práci nebylo vlastně nic
32. 1:29špatně, něco nesedělo, byla jsem fakt
33. 1:34neskutečně unavená. Měla jsem fakt
34. 1:37pocit, jako kdybych byla 90 letetá paní,
35. 1:40která je na pokraji svého života.
36. 1:45V běžném životě jsem cítila málo radosti
37. 1:48a většinu svého času jsem trávila
38. 1:51děláním něčím, co mě nenaplňoval.
39. 1:53Nedělala jsem lékařskou praxi i přes ta
40. 1:56všechna léta studia. Necestovala jsem
41. 1:59tolik, přesto, že jsem potom hrozně
42. 2:01toužila a nedělala jsem nic kreativního,
43. 2:05jak mě to jako mladší bavilo. Ztratila
44. 2:08jsem sama sebe a už jsem nevěděla, kdo
45. 2:12vlastně jsem a co doopravdy chci. Věděla
46. 2:15jsem však, že potřebuju změnu
47. 2:20a nejenom změnit práci, protože jsem ani
48. 2:23nevěděla, co bych chtěla dělat místo
49. 2:25toho, co jsem ale věděla určitě bylo, že
50. 2:29musím dát výpověď, dopřát si sobě čas a
51. 2:32prostor, abych zjistila, kdo vlastně
52. 2:35jsem, co mě baví a v čem jsem dobrá. Jak
53. 2:39tedy odejít práce, která je po všech
54. 2:42stránkách v pořádku.
55. 2:45Je třeba se na to připravit.
56. 2:48Naučte se žít s nejistotou.
57. 2:52Myslím si, že spousta lidí zůstává v
58. 2:54práci, ze které chtějí odejít jednoduše
59. 2:57proto, že se bojí nejistoty.
60. 3:00Sama s tím pocitem vlastně pořád bojuju,
61. 3:02ale naučila jsem se s ním pracovat dost
62. 3:05lépe, protože už jsem si tím prošla.
63. 3:08Opustila jsem medicínu bez jakéhokoliv
64. 3:11plánu a během jednoho roku jsem
65. 3:14vystřídal čtyři různé práce. No a ta
66. 3:17zkušenost mi dokázala, že že to zvládnu.
67. 3:21Teď už vím, jak bojovat s nejistotou,
68. 3:24takže bych asi poradila následující.
69. 3:27Zkuste trochu expoziční terapie s
70. 3:31pocitem nejistoty. Objednejte si třeba
71. 3:34jídlo, které jste předtím nejedli. Jděte
72. 3:37na akci, kde nikoho neznáte, nebo
73. 3:40vyražte na výlet bez nějakého itineráře.
74. 3:43Naučí vás to být flexibilní a ukáže vám
75. 3:46to, že nemusíte mít každý detail
76. 3:49naplánovaný dopředu a i tak budete v
77. 3:52pořádku.
78. 3:53Zároveň můžete toto vybalancovat
79. 3:57jednoduchým záložním plánem. Můžete si
80. 4:00promyslet nejhorší možné scénáře a
81. 4:03vymyslete na ně svou reakci. Například e
82. 4:08když budete vědět, že vám začne docházet
83. 4:11pich finanční polštář, můžete si vzít
84. 4:13třeba pár směn v místní kavárně a s tím
85. 4:17souvisí vlastně následující. Mějte
86. 4:20našetřeno.
87. 4:22Mít finanční polštář k provedení
88. 4:24takového krku pro mě bylo zásadní a bez
89. 4:27něj bych možná nebyla schopná to udělat.
90. 4:30Už předtím jsem žila docela jako
91. 4:32skrblík. Vařila jsem si jídlo doma,
92. 4:35dělala si vlastní kávu a utrácela
93. 4:38minimum za oblečení a kosmetiku.
94. 4:41Mohla jsem tak velkou část svého příjmu
95. 4:44šetřit na horší časy. Když jsem tedy
96. 4:46odcházela, měla jsem naspořeno dost na
97. 4:49to, abych vyžila na několik měsíců bez
98. 4:52příjmu. Psychická příprava.
99. 4:56Pokud jste trochu jako já, vždycky se
100. 4:58snažíte být zodpovědný a dělat to, co se
101. 5:01od vás očekává, možná možná začnete o
102. 5:05svém rozhodnutí mít pochybnosti.
103. 5:08Tohle jsem si sama sobě říkala, abych se
104. 5:10přes ty pochybnosti dostala. V práci
105. 5:13jste nahraditelný.
106. 5:15Bála jsem se, že nenajdu podobnou práci
107. 5:18s tak dobrými podmínkami a zahodím
108. 5:20všechno, co jsem dosud vybudovala. Ano,
109. 5:23měla jsem dobrou práci, skvělý tým i
110. 5:25šéfku, ale v práci jsme všichni velmi
111. 5:28snadno nahraditelní. Když se podívám
112. 5:31zpět na všechny kolegy, kteří odešli,
113. 5:33ano, chyběli mi, ale hned další měsíc
114. 5:37byl na jejich místě někdo jiný a život
115. 5:40šel prostě dál. My jsme nenahraditelný
116. 5:43pouze ve svém osobním životě.
117. 5:46Nemůžu očekávat, že se mi život změní
118. 5:49tím, že budu žít nadále stejně. Měla
119. 5:52jsem strach, že budu v životě ještě více
120. 5:55pozadu oproti ostatním. Připadala jsem
121. 5:58si hrozně nezodpovědná. Připadala jsem
122. 6:00si jako takovej hroznej loser, e, když
123. 6:03jsem se porovnávala s ostatními mého
124. 6:05věku. Neměla jsem práci, která mě
125. 6:08naplňovala. Ani jsem nevěděla, co
126. 6:10vlastně chci dělat. Nebyla jsem vdaná s
127. 6:13dětmi. Nekupovala jsem si svojí vlastní
128. 6:15nemovitost a nevybudovala jsem si žádnou
129. 6:19úspěšnou kariéru.
130. 6:22Ale nemůžu očekávat, že se můj život
131. 6:24změní, když ho budu žít nadále stejně.
132. 6:28Tam, kde jsem byla, jsem se ocitla právě
133. 6:30tak, že jsem žila podle očekávání
134. 6:32společnosti. A už vím přeci, jak to
135. 6:35skončí bez naplnění.
136. 6:38Nemohla jsem takhle dále pokračovat.
137. 6:41Nejhorší představa pro mě byla, že budu
138. 6:44žít dále stejně jako teď a za 10, 20
139. 6:47nebo i 50 let se budu cítit úplně
140. 6:50stejně.
141. 6:51Takže změna.
142. 6:54Kdy jindy než teď nemám děti, ani
143. 6:57nikoho, kdo by na mě byl tímhle způsobem
144. 7:00závislý. Mám jistou finanční jistotu a
145. 7:04svobodu toto rozhodnutí udělat. Tak když
146. 7:07ne teď, tak kdy?
147. 7:11Co když to dopadne skvěle? Co když
148. 7:14nakonec budu dělat to, co mě naplňuje
149. 7:16jako svou práci? Já ten pocit neznám,
150. 7:19ale co když je to možné? Co když to
151. 7:21dokážu najít? A to je něco, co mi stálo
152. 7:24za zkoušku. Možná sežu, možná budu muset
153. 7:27znovu změnit směr, ale aspoň budu vědět,
154. 7:31že jsem to zkusila.
155. 7:33Co mě fakt asi nejvíc překopilo, bylo
156. 7:35reakce mého okolí. Můj vietnamský taťka
157. 7:38mě vlastně podpořil a dost lidí mi
158. 7:42řeklo, že by rádi udělali to samé. Jenže
159. 7:44jenže pak dodali, že možná kdybych
160. 7:47věděl, věděla, že umírám, tak pak jo.
161. 7:51Jako kdybychom potřebovali vědět, že nám
162. 7:53moc času nezbývá, abychom sobě povolili
163. 7:56žít jak doopravdy chceme. Jenomže nikdo
164. 7:59z nás neví, kolik času nám zbývá. Proto
165. 8:03to radši zkusím teď, než abych zbytek
166. 8:06svého života strávila přemýšlením, co by
167. 8:09kdyby.
168. 8:11A co následovalo potom?
169. 8:14Pokračování příště.