Když se ti VESMÍR chystá dát BOHATSTVÍ, toto video si tě najde | Carl Jung — Transcript

Full transcript

1. 0:00Mapu k utajenému království bys nikdy
2. 0:03neukázal náhodnému hostinskému. Neukázal
3. 0:06bys ji ani někomu, s kým tě pojí stejná
4. 0:09krev, ani příteli, se kterým se směješ u
5. 0:12piva. A už vůbec ne tomu odměřenému
6. 0:14příbuznému, který si tě o svátcích měří
7. 0:18o nim prázdným pohledem a s falešným
8. 0:21zájmem se ptá: Jak jde život, jen aby se
9. 0:24ujistil, že se nemáš o moc lépe než on?
10. 0:28Protože některá slova, když je vypustíš
11. 0:31z ústruhé,
12. 0:33nenávratně ztratí svou sílu. Některá
13. 0:36rozhodnutí se ve chvíli, kdy je začneš
14. 0:39sdílet s ostatními, jednoduše rozplynou
15. 0:42ve vzduchu a některá bohatství se od
16. 0:46tebe vzdálí přesně v ten moment, kdy je
17. 0:49předčasně vyhlásíš do světa.
18. 0:52Slavný švýcarský psychiatr a
19. 0:54psychoterapeut Karl Gustav Jungil, že
20. 0:57každé slovo, které opustí tvé rty, je
21. 1:01jako nerezavějící pečeť, která roztáčí
22. 1:05neviditelná ozubená kola lidského
23. 1:07nevědomí.
24. 1:09Tento klíč se nikomu nepůjčuje, nikomu
25. 1:13se neukazuje, dlouze se nevysvětluje.
26. 1:17Tento klíč se pouze používá.
27. 1:21Dnes v noci budeš mluvit přímo s penězi.
28. 1:25Budeš s nimi mluvit tak, jako bys
29. 1:27hovořil s dávným přítelem,
30. 1:30který celá léta čekal, až ho konečně
31. 1:33oslovíš jeho pravým jménem.
32. 1:36A peníze ti odpoví
33. 1:39ne hlukem, ne nějakými nadpřirozenými
34. 1:42úkazy na noční obloze.
35. 1:45Odpoví ti tím naprosto dokonalým
36. 1:47způsobem, kterým vesmír a lidská psyché
37. 1:51odpovídají od jakživa. Tím, že obrátí
38. 1:54tok vyschlé řeky. Tím, že zeď, kterou si
39. 1:58považoval za neprorazitelnou, roztrhnou
40. 2:00jako kus starého papíru. tím, že z
41. 2:04prázdnoty, která byla roky hluchá, náhle
42. 2:06přinesou ozvěnu. Jung tomu říkal
43. 2:10synchronicita
44. 2:11a existuje pro ni naprosto přesný a
45. 2:14nekompromisní vzorec.
46. 2:16Existují slova, kterým peníze
47. 2:18bezpodmínečně naslouchají a slova, která
48. 2:21peníze s odporem odmítají.
49. 2:24A ty jsi celé roky, aniž bys o tom měl
50. 2:27sebemenší tušení, používal právě ta
51. 2:30slova, která tě odsuzovala k neustálému
52. 2:33boji. Dnes v noci ti všechno vysvětlím,
53. 2:37ale ještě ne hned.
54. 2:39Nejprve musíš pochopit jednu pravdu.
55. 2:43Pravdu, která tě možná bude trochu
56. 2:45bolet. [hudba]
57. 2:47Peníze z tvého života ve skutečnosti
58. 2:50nikdy neodešly.
59. 2:52Nikdy.
60. 2:54Byli tu pořád a celou tu dobu ti pozorně
61. 2:56naslouchali.
62. 2:59Zaznamenali každičké slovo, které jsi o
63. 3:02nich kdy pronesl
64. 3:04a odpověděli ti s naprosto dokonalou
65. 3:06poslušností přesně tím, [hudba] co jsi
66. 3:08jim diktoval.
67. 3:10Nehádali se s tebou, neopravovali tě,
68. 3:14nedávali ti varovná znamení.
69. 3:17Proto otázka, kterou si dnes v noci
70. 3:19musíš položit, nezní, proč peníze
71. 3:23nepřicházejí.
72. 3:25Ta otázka zní úplně jinak. Co jsi celá
73. 3:28ta léta v naprosté nevědomosti penězům
74. 3:31vlastně říkal? Zatímco se teď uklidňuješ
75. 3:35a hledáš si pohodlné místo, [hudba]
76. 3:37upřímně se nad tím zamysli. Zamysli se
77. 3:40nad tím do hloubky, protože právě teď tě
78. 3:43neposlouchá nikdo jiný, než ty sám.
79. 3:47Život i skáza leží v síle jazyka. To je
80. 3:50moudrost stará tisíce let.
81. 3:53Karl Jung tvrdil, že slova nejsou jen
82. 3:56pouhým nástrojem komunikace, ale že jsou
83. 3:59to skutečná semena vrhaná na úrodnou
84. 4:01půdu nevědomí. nemluvil o tom jako o
85. 4:05nějaké spirituální poezii,
86. 4:08ale jako o duchovní mechanice mysli,
87. 4:12jako o neměném přírodním zákonu.
88. 4:15Každé slovo, které řekneš, je semínko
89. 4:18padající do půdy, která neumí rozeznat,
90. 4:21co je pro tebe dobré a co tě zničí. Půda
91. 4:25prostě jen přijímá a půda prostě jen
92. 4:29dává růst.
93. 4:31Celý svůj život jsi do této půdy sil
94. 4:33semena. Problém je v tom, že ti nikdo
95. 4:37nikdy neřekl, jakou úrodu vlastně
96. 4:39pěstuješ.
97. 4:41Dovol mi ta semena, ty věty vyslovit za
98. 4:45tebe. Poslouchej je v klidu, protože v
99. 4:48nich okamžitě poznáš svůj vlastní hlas.
100. 4:52Sotva vyjdu s výplatou. Peníze mi
101. 4:54protékají mezi prsty. Každý konec měsíce
102. 4:58je to ten samý stres.
103. 5:01Bohatství prostě není pro lidi, jako
104. 5:03jsem já. Já jsem se pod šťastnou hvězdou
105. 5:06nenarodil. Peníze kazí charakter. Žiju
106. 5:10od výplaty k výplatě. Hlavně, že jsme
107. 5:13zdraví. Tyto věty hluboce zakořeněné v
108. 5:17naší kultuře opatrnosti a falešné
109. 5:19skromnosti, nejsou jen nevinným popisem
110. 5:22tvé situace.
111. 5:24Jsou to tvé přímé rozkazy. Jsou to
112. 5:27dekrety, které jsi podepsal, aniž by
113. 5:29Sisis je přečetl. Tvé nevědomí a vesmír
114. 5:33nemají vůbec žádný smysl pro humor.
115. 5:36Nerozumí ironii, nerozumí nadsázce,
116. 5:39nerozumí naší české povze, která si ráda
117. 5:42ze všeho dělá legraci, aby zakryla
118. 5:45strach. Každou z těchto vět přijali jako
119. 5:48přímý pokyn a s mrazivou přesností jej
120. 5:52vykonali.
121. 5:53Řekli si, že ti peníze nestačí a ony
122. 5:56skutečně nestačily.
123. 5:58Peníze jsou jako vítr. Myslíš si, že jsi
124. 6:02před nimi postavil pevnou zeď?
125. 6:05Ale ony uniknou tou nejmenší skulinou v
126. 6:08okně, tou záludnou prasklinou,
127. 6:12se kterou jsi nepočítal.
128. 6:15Zmizí s nečekanou poruchou motoru,
129. 6:19s náhle prasklým potrubím v koupelně.
130. 6:24Přesně v ten moment,
131. 6:26kdy si řekneš, že už je to dobré
132. 6:31a na stole ti přistane chladný
133. 6:33nedoplatek za energie, řekl jsi, že
134. 6:36bohatství pro tebe není a vesmír ho s
135. 6:38obrovským respektem a hlubokou
136. 6:41poslušností stáhl z tvé cesty a šel ho
137. 6:44odevzdat do rukou úplně jiné duši, která
138. 6:47už měla připravené lože a vyhlásila, že
139. 6:50ho přivítá s královský poctami. Karl
140. 6:54Jung učil, že každé slovo, které
141. 6:56vystřelí z lidské mysli, je jako šíp
142. 6:59zaměřený na svou kořist. A jed nebo lék,
143. 7:03který nese na své špičce, vždy
144. 7:05spolehlivě doručí zpět svému střelci.
145. 7:09Vše, co vyjde z tvých úst, se k tobě
146. 7:11vrátí ve stejném tvaru, ve stejné váze a
147. 7:14ze stejného směru.
148. 7:16Nevrací se k tobě to, co si objektivně
149. 7:19zasloužíš.
150. 7:21Vrací se k tobě to, co jsi vyslovil.
151. 7:25Propastný rozdíl mezi člověkem, který 40
152. 7:28let dře do krve a pořád počítá každou
153. 7:31korunu na rohlíky. A člověkem, který
154. 7:34kráčí životem s lehkostí a kterému jsou
155. 7:37příležitosti servírovány na zlatých
156. 7:40podnosech,
157. 7:41se skrývá přesně a pouze zde. Moudrost
158. 7:45našich předků toto tajemství znala.
159. 7:48říkávali, že slovo dělá muže, že co
160. 7:51přivoláš, to se stane. A že neštěstí
161. 7:55nechodí po horách, ale po lidech, kteří
162. 7:57si o něj říkají.
163. 8:00Slýchal jsi to od babičky u nedělního
164. 8:02oběda tisíckrát a myslel sis, že jsou to
165. 8:06jen povídačky probázlivé.
166. 8:08Nejsou.
167. 8:10Je to samotný zákon síly mluveného
168. 8:12slova. To, co není vysloveno, se nemůže
169. 8:16projevit.
170. 8:18A to, co je vysloveno špatně, existuje
171. 8:21ve tvém životě v pokřivené špatné
172. 8:23podobě.
173. 8:25Nyní chci, abys naprosto přesně
174. 8:28pochopil, co znamená slovo prosperita,
175. 8:32protože jsi ho celý život používal, aniž
176. 8:35bys znal jeho pravý význam.
177. 8:38Prosperita není jen to, co si myslíš, že
178. 8:41si zasloužíš.
179. 8:43Nemá to nic společného s tím, kolik
180. 8:45hodin denně trávíš v práci nebo s tím,
181. 8:48jaké karty ti osud rozdal při narození.
182. 8:52Prosperita je v doslovném překladu to,
183. 8:55co očekáváš. Je to to, co tvá ústa
184. 8:58prohlašují za hotové a co tvé srdce
185. 9:01přijí, přijímá jako nezvratnou pravdu
186. 9:04ještě dříve, než to tvé oči mohou
187. 9:07fyzicky vidět.
188. 9:09Teď to v sobě nech pomalu doznít.
189. 9:12[hudba] Finanční situace, kterou
190. 9:14prožíváš přesně dnes, je do puntíku to,
191. 9:17co jsi očekával před pěti lety.
192. 9:20A tvá finanční situace za pět let bude
193. 9:23přesně tím, co očekáváš dnes v noci,
194. 9:26právě v této vteřině.
195. 9:29Zatímco mě posloucháš.
196. 9:32Karl Jung říkal, že na tomto velkém
197. 9:35jevišti života hrajeme hru, jejíž
198. 9:38pravidla vůbec neznáme.
199. 9:41Život má svá pravidla. Žádná slepá
200. 9:43náhoda, žádné hloupé štěstí neexistuje.
201. 9:48A hru, jejíž pravidla neznáš, nemůžeš
202. 9:51nikdy vyhrát.
203. 9:53Bez ohledu na to, jak tvrdě dřeš, kolik
204. 9:56přes časů si bereš, jak moc jsi na konci
205. 9:59dne zničený a vyčerpaný.
206. 10:02Ty jsi ve skutečnosti neprohrával proto,
207. 10:05že bys nebyl dost dobrý. Ty jsi jen hrál
208. 10:08hru bez znalosti pravidel. A existuje
209. 10:11jedno pravidlo, které tě ve škole nikdo
210. 10:14nenaučil. Peníze jsou inteligence.
211. 10:18Peníze jsou myšlenka dlouho předtím, než
212. 10:20se stanou kusem papíru nebo číslem na
213. 10:23obrazovce telefonu. Jsou to čistá
214. 10:26energie. Zkus si upřímně vzpomenout, jak
215. 10:29jsi s nimi doteď mluvil. Vzpomeň si na
216. 10:32ten studený pod, který se ti sráží na
217. 10:35čele, když se ve 2:00 ráno díváš na
218. 10:38výpis z účtu.
219. 10:40Vzpomeň si na tu upomínku, kterou s
220. 10:43odporem zahodil na úplné dno šuplíku,
221. 10:46abys ji nemusel vidět. Vzpomeň si na to,
222. 10:50jak se ti třesou ruce, když se v
223. 10:52restauraci platí účet za rodinnou
224. 10:54oslavu. Na ten svíravý pocit,
225. 10:57jako by ti s každou vydanou bankovkou
226. 11:00někdo trhal kus duše. Mluvil jsi s
227. 11:02penězi, [hudba] jako bys oslovoval něko,
228. 11:06komu hluboce nedůvěřuješ.
229. 11:09Jak bys zacházel s člověkem, který tě
230. 11:11neustále zklamává se slibem, který nebyl
231. 11:15nikdy dodržen s někým, kdo tě před
232. 11:18ostatními ponižuje?
233. 11:20Přesně tak se schoval k penězům a
234. 11:23peníze, které jsou ze své podstaty
235. 11:25poslušnou energií,
236. 11:28udělali jedinou logickou věc, kterou
237. 11:31udělá každý, s kým se takto zachází.
238. 11:35S obrovskou grácí a slušností se od tebe
239. 11:39začali držet co nejdál.
240. 11:42Karl Jung si uvědomil, že hojnost je
241. 11:45naprosto přirozeným stavem vesmíru i
242. 11:47lidské psychiky.
243. 11:49Zjistil, že nedostatek není absencí
244. 11:52něčeho, ale že je to vždy jena a pouze
245. 11:55blokáda, kterou jsme si vytvořili my
246. 11:57sami. Slunce nikdy nepřestalo ohřívat
247. 12:01zemi. To ty jsi ten, kdo sedí ve tmě,
248. 12:04protože jsi to byl ty, kdo svýma
249. 12:07vlastníma rukama zatřel svá okna černou
250. 12:10smolou.
251. 12:11A tou nejčernější, nejhustší vrstvou té
252. 12:14smol je způsob, jakým sám k sobě
253. 12:17promlouváš o svém vlastním bohatství.
254. 12:21Teď mě poslouchej velmi pozorně, protože
255. 12:24se dostáváme k té části, která ti byla
256. 12:26slíbena, ale kterou jsem ještě plně
257. 12:29neodhalil. Proč o tom všem nesmíš nikomu
258. 12:32říct?
259. 12:33Zde je první vrstva odpovědi.
260. 12:36Před staletími, v dobách, kdy vládly
261. 12:39meče a kdy byl život krutý, se v
262. 12:42nejhlubších sklepeních sdílelo jedno
263. 12:45tajemství.
264. 12:46Představ si ty izolované rolníky v
265. 12:49obdobích obrovského hladomoru, jejich
266. 12:51špole jako zázrakem rodila zlato.
267. 12:55[hudba] Nekřičeli to na návsy, nemávali
268. 12:58prapory, nevyhlašovali svá přání za
269. 13:01zvuku bubnů.
270. 13:03pouze šeptali.
271. 13:05To, co splynulo z jejich rtů, bylo tak
272. 13:08pevné a tak hluboké, góké, že si ostatní
273. 13:12mysleli, že uzavřeli pakt s vyššími
274. 13:14mocnostmi.
275. 13:16Oni přitom jen v naprostém tichu
276. 13:18vynášeli rozsudky
277. 13:20a tento tichý nekompromisní rozsudek
278. 13:24rozestoupil zemi a vydal jim přesně to,
279. 13:27co požadovali.
280. 13:29Poslouchej mě dobře.
281. 13:32Slovo, které vyjde z tvých úst, [hudba]
282. 13:34nepotřebuje křik.
283. 13:36Nepotřebuje hlasitost.
284. 13:39Potřebuje neochvějné přesvědčení a pevné
285. 13:42zapečetění.
286. 13:44Karl Jung učil, že člověk, který příliš
287. 13:47mnoho mluví o tom, co se chystá udělat,
288. 13:50nevědomky rozptyluje a ničí psychickou
289. 13:53sílu tohoto slova. Je tolik obrovského
290. 13:56potenciálu, tolik snů, které se nikdy
291. 13:59neuskutečnily, [hudba] jen proto, že
292. 14:02jejich nositelé nedokázali udržet
293. 14:04mlčení.
294. 14:06Pokaždé, když své rozhodnutí veřejně
295. 14:08odhalíš, odevzdáváš svůj křehký záměr do
296. 14:12temného lesa cizích myslí.
297. 14:14A strachy, pochybnosti a skepse
298. 14:17ostatních lidí jsou jako hladoví vlci,
299. 14:20kteří tvůj bezbranný záměr okamžitě
300. 14:22roztrhají na kusy. To je ten skutečný
301. 14:26psychologický důvod, proč se v naší
302. 14:28české kotlině tak moc bojíme zakřiknutí
303. 14:31štěstí.
304. 14:33Energie někoho jiného, jeho vlastní
305. 14:36nedořešené trauma s penězi okamžitě
306. 14:39vysuší tvé čerstvě vyklíčené semínko.
307. 14:43Pochybnosti tvého okolí navíc většinou
308. 14:45přicházejí maskované za láskyplné věty a
309. 14:49ustarané výrazy ve tvářích tvých
310. 14:51blízkých. Drž se při zemi, neměj velké
311. 14:55oči. Tohle se děje jen ve filmech.
312. 14:58Probuď se do reality.
313. 15:00Svět je zlý a ty jenom narazíš.
314. 15:04Pro člověka z našich poměrů je tohle víc
315. 15:06než dost. [hudba] Tito lidé nejsou tvoji
316. 15:10nepřátelé. Oni tě pravděpodobně opravdu
317. 15:13milují.
318. 15:15Ale jejich slova mají také svou sílu a
319. 15:18jejich slova právě v tu chvíli zasela na
320. 15:21tvé pole úrodu, o kterou ty absolutně
321. 15:23nestojíš.
322. 15:25Přesně proto je nutná tichá smlouva.
323. 15:28Tichá smlouva s penězi je to, co dnes v
324. 15:32noci uzavřeš.
325. 15:34Je to soukromý rozhovor pronesený tiše,
326. 15:38nevratně zapečetěný,
327. 15:40který už nikdy za žádných okolností
328. 15:43neopustí místnost, ve které ho vyslovíš.
329. 15:47Za malou chvíli to uděláme společně.
330. 15:49Slovo od slova.
331. 15:51Dám ti přesné věty,
332. 15:54které musíš vyslovit.
333. 15:57Ale ještě ne.
334. 15:59Nejdřív je tu něco kriticky důležitého,
335. 16:04co musíš vyčistit.
336. 16:06Protože pokud se pokusíš uzavřít tuto
337. 16:09tichou smlouvu, aniž bys vyřešil tuto
338. 16:12druhou záležitost, tvá slova přes tu
339. 16:15starou blokádu jednoduše neprojdou.
340. 16:19Předtím po tobě chci jedno malé gesto.
341. 16:22Právě teď, v tuto chvíli umlč ten hlučný
342. 16:25soudní tribunál ve své hlavě, sestup do
343. 16:28temného prostoru pod tímto videem a
344. 16:31vytesej do vesmíru svůj první zapečetěný
345. 16:34dekret, který se skládá z pouhých pěti
346. 16:37slov. Můj jazyk je můj poklad.
347. 16:41Jen těchto pět slov zapomeň na všechna
348. 16:44racionální zdůvodnění.
349. 16:47Umlč své každodenní starosti a napiš jen
350. 16:50těchto pět slov. A pokud jsi dostatečně
351. 16:54odvážný na to, abys unesl tíhu svého
352. 16:56vlastního osudu, připiš k nim své jméno.
353. 17:01Není to jen mechanický pohyb prstů po
354. 17:03klávesnici. Je to tvůj první ostrý
355. 17:06výkřik, který protrhne tu dlouholetou
356. 17:09temnotu.
357. 17:10Karl Jung hluboce věřil v sílu
358. 17:13kolektivního nevědomí.
359. 17:15věřil, že když dva nebo více lidí udrží
360. 17:18stejné slovo se stejným záměrem, síla
361. 17:21tohoto slova se exponenciálně násobí.
362. 17:24Zanech tam těch pět slov a vrať se zpět
363. 17:27ke mně.
364. 17:28Čekám tu na tebe. A pokud tě tento
365. 17:32hluboký otřes zasáhl přesně ve chvíli,
366. 17:35kdy byla tvá duše nejvíce unavená a
367. 17:37vyčerpaná, klikni na tlačítko odběru a
368. 17:41zanech palec nahoru jako znak své
369. 17:44vděčnosti vesmíru.
370. 17:46Protože my zde [hudba] týden co týden
371. 17:50koveme klíče od těch nejtajnějších dveří
372. 17:52pro ty, kteří se rozhodli strhnout ze
373. 17:54sebe ten kostým průměrnosti a
374. 17:57nedostatku, který jim osud původně ušil.
375. 18:01Výborně. [hudba]
376. 18:02Nyní se podívejme na tu obrovskou
377. 18:04blokádu, kterou musíš odstranit.
378. 18:07Karl Jung neustále opakoval, že dokud je
379. 18:10v lidském srdci živá jakákoliv křivda,
380. 18:14jakákoliv zášť nebo hněv, nemůže se
381. 18:17žádná manifestace skutečného bohatství
382. 18:20nikdy plně uskutečnit.
383. 18:23Žádná.
384. 18:25Říkal to bez obalu v té nejsyrovější
385. 18:28možné podobě.
386. 18:30Toxický hněv, který v sobě držíš, je
387. 18:33jako zuřivá bouře, která trhá plachty
388. 18:37tvé vlastní lodi. Dokud tato bouře
389. 18:40neutichne, žádná loď nedokáže doplout ke
390. 18:43zlatým břehům.
391. 18:45Vzpomeň si na příběhy lidí, jejichž
392. 18:47podnikání nebo kariéra uvízli na mrtvém
393. 18:50vodě. Lidi, kteří zkoušejí každou možnou
394. 18:54cestu, dřou, trvají na svém, ale
395. 18:57nedokážou se posunout ani o milimetr
396. 18:59vpřed.
397. 19:01Když se ponoříš do hlubin jejich mysli,
398. 19:04vždy tam najdeš tu samou věc,
399. 19:07neodpuštěnou,
400. 19:09starou křivdu,
401. 19:11starou ránu, jejíž strup si neustále
402. 19:14znovu a znovu strhávají ve svých
403. 19:16vlastních myšlenkách.
404. 19:18V momentě, kdy takový člověk tento hněv
405. 19:21propustí, v okamžiku, kdy přestane toho
406. 19:24druhého ve své mysli držet jako věčného
407. 19:27dlužníka, se náhle všechny cesty
408. 19:30otevřou.
409. 19:31To není žádná laciná magie. To je
410. 19:35mechanika lidské duše. Protože dokud
411. 19:38někoho ve své mysli svazuješ provazem
412. 19:40nenávisti nebo křivdy, jsi tím samým
413. 19:43provazem připoután k němu. A ten provaz
414. 19:47nerozlišuje, kdo je dozorce a kdo je
415. 19:49vězeň. Zkrátka vás drží oba na tom samém
416. 19:53temném [hudba] místě.
417. 19:55Proto chci, abys teď pod rouškou tmy a
418. 19:59dřív, než kdokoli uvidí tvou tvář,
419. 20:02upřímně zkontroloval své vlastní nitro.
420. 20:06Komuž si ohledně peněz stále ještě
421. 20:08neodpustil?
422. 20:09Je to ten bývalý společ.
423. 20:12let, který tě podrazil a teď žije v
424. 20:15luxusu z toho, co vybudoval na tvých
425. 20:17zádech, zatímco se k tobě chová, jako by
426. 20:20ti dával almužnu.
427. 20:22Je to ten příbuzný, u kterého jsi v těch
428. 20:24nejtěžších časech zaklepal na dveře. On
429. 20:27tě s ledovým klidem odmítl a ještě ti k
430. 20:30tomu přidal arogantní lekci o morálce.
431. 20:33Je to ten nevděčný šéf z korporátu,
432. 20:36který z tebe vysál všechnu mladistvou
433. 20:38energii a když šlo do tuhého, odhodil tě
434. 20:42jako kus bezcenného hadru?
435. 20:45Je to ten zbabělý přítel, který tě
436. 20:48postrčil přímo doprostřed požáru, jen
437. 20:51aby sám sebe zachránil?
438. 20:53A teď přicházíme k tomu vůbec
439. 20:55nejtěžšímu.
440. 20:57Odpustil jsi sám sobě?
441. 21:00Odpustil jsi sobě ty zničující půjčky?
442. 21:03kterej ji podepsal v chvilkovém naivním
443. 21:05poblouznění.
444. 21:08Ty částky, které jsi utratil za člověka,
445. 21:10o kterém jsi věděl, že tě nemiluje, ale
446. 21:13ty jsi měl tak strašný strach ze samoty,
447. 21:16že jsi platil za iluzi,
448. 21:19odpustil jsi sobě ty peníze, které jsi
449. 21:22tvrdohlavě lil do toho hroutícího se
450. 21:24projektu, i když už všichni ostatní
451. 21:27viděli, že je z něj jen hromada popela?
452. 21:31Odpustil jsi sobě ten moment temnoty,
453. 21:34kdy jsi uvěřil s jevným lžím a přes noc
454. 21:37nechal zřítit do propasti ten malý kopec
455. 21:40jistoty, který si předtím celé roky
456. 21:42budoval holýma rukama.
457. 21:45Poslouchej mě teď velmi pozorně. Ten
458. 21:48člověk, kterým jsi v tu chvíli byl,
459. 21:50dělal to nejlepší, co mohl. S tou
460. 21:52psychologickou výbavou a s tím vědomím,
461. 21:55které v tu chvíli měl.
462. 21:58Nikdo mu nevysvětlil tato hluboká
463. 22:00pravidla. Nikdo mu neřekl, jak slova,
464. 22:03která mu plynou z úst, budují nebo ničí
465. 22:06jeho realitu. Nikdo si s ním nesedl k
466. 22:09jednomu stolu, aby mu odhalil
467. 22:11neviditelné zákony vesmíru.
468. 22:14Už ho nech jít.
469. 22:16Dnes v noci toho člověka, kterým jsi
470. 22:19byl, propus na svobodu, protože nemůžeš
471. 22:22podepsat smlouvu o nekonečném bohatství
472. 22:25s vesmírem, když máš ruce plné těžkých
473. 22:28krvavých kamenů z minulosti.
474. 22:31Opakuj po mně. Pomalu a s naprostým
475. 22:34klidem.
476. 22:36Otevírám brány všech žalářů ve své
477. 22:38mysli.
478. 22:39Všechny propouštím na svobodu a svou
479. 22:42vlastní duši sundávám ze Šibenice. Nikdo
480. 22:45není mým dlužníkem a já nejsem dlužníkem
481. 22:49nikoho v celém vesmíru. Jsem zbaven
482. 22:52svých okovů a nacházím se ve stavu
483. 22:55čistého absolutního přijetí. Řekni to
484. 22:58ještě jednou. Ještě pomaleji.
485. 23:02Otevírám brány všech žalářů ve své
486. 23:05mysli.
487. 23:07Všechny propouštím na svobodu a svou
488. 23:09vlastní duši sundávám ze Šibenice.
489. 23:13Jsem zbaven svých okovů a nacházím se ve
490. 23:16stavu čistého absolutního přijetí.
491. 23:20Když tato slova doznívají, vnímej tu
492. 23:23úlevu, která ti právě v tuto chvíli
493. 23:25stéká z ramen. To, co z tebe právě
494. 23:28spadlo, bylo to nesnesitelné břemeno,
495. 23:32které jsi bezděčně naložil na bedra
496. 23:34vesmíru a dožadoval se spravedlnosti.
497. 23:37Dokud držíš vesmír křečovitě pod krkem
498. 23:40jednou rukou, nemůže ti druhou rukou nic
499. 23:43předat. Nyní jsi konečně čistý. Teď
500. 23:47můžeme přistoupit ke skutečné tiché
501. 23:49smlouvě. Vyneseš rozhodnutí a to
502. 23:53rozhodnutí bude pro tebe vytesáno do
503. 23:55kamene. Budeš rozhodovat, nebudeš o nic
504. 23:59prosit.
505. 24:01Nebudeš škemrat, nebudeš fňukat a říkat:
506. 24:05"Prosím, ať to aspoň tentokrát vyjde."
507. 24:08Rozhodnout znamená stanovit. Znamená to
508. 24:11vytáhnout svou vlastní existenci z toho
509. 24:14obrovského oceánu vesmírných možností a
510. 24:17jasně na ni napsat své jméno. To je
511. 24:20jediná věc, kterou skutečné rozhodnutí
512. 24:23dělá.
513. 24:24Oddělí tvé bohatství, peníze a
514. 24:26prosperitu od nekonečného moře
515. 24:29pravděpodobností a zařadí je na seznam
516. 24:31věcí, které už jsou nezadržitelně na
517. 24:34cestě k tobě.
518. 24:36A když promluvíš tímto tónem, stane se
519. 24:39přesně to, co Karl Jung objevil v
520. 24:41nejhlubších strukturách lidské psychiky.
521. 24:45Slovo, které opustí tvá ústa, se k tobě
522. 24:47už nikdy nevrátí s prázdnou.
523. 24:51Nemůže.
524. 24:53Není vůbec zkonstruováno k tomu, aby se
525. 24:55vrátilo na prázdno. Vždy se vrací s
526. 24:58něčím v rukou.
527. 25:00Jediná otázka tedy zní: "Proi to slovo
528. 25:04poslal?
529. 25:06Celé ty dlouhé roky jsi ho posílal, aby
530. 25:09ti našlo složenky k zaplacení a
531. 25:11nedostatek a ono ti je s naprostou
532. 25:14otrockou poslušností všechny přineslo.
533. 25:17Dnes v noci ho pošleš, aby ti našlo něco
534. 25:20úplně jiného. Tohle je tichá smlouva.
535. 25:24Žádám tě, aby ji si s ji celou vyslechl
536. 25:27až do konce, než ji vykonáš.
537. 25:30Krok první. Držení těla.
538. 25:34Ať už jsi kdekoli, ať už ležíš nebo
539. 25:37sedíš, v potemělé místnosti si polož
540. 25:41jednu ruku na srdce a druhou ruku otevři
541. 25:44dlaní nahoru, jako bys něco přijímal.
542. 25:48Tohle není žádný laciný ezoterický
543. 25:51rituál. Je to hluboký psychologický
544. 25:54postoj přijetí. Tvé tělo se učí mnohem
545. 25:57rychleji, když tvá fyzická pozice
546. 26:00odpovídá slovům, která říkáš.
547. 26:03Krok druhý. Pozdrav. Budeš s penězi
548. 26:07mluvit jako s někým, s kým se právě
549. 26:09smiřuješ. Bez kapky hněvu, bez
550. 26:12jakéhokoliv doprošování.
551. 26:15Hlasem tak tichým, že ho uslyší pouze
552. 26:17tvé vlastní uši, řekneš:
553. 26:20"Ojnosti,
554. 26:22tvé jméno už nikdy nevyslovím jedním
555. 26:25dechem se svými toxickými strachy." A
556. 26:28pak to zopakuješ.
557. 26:30O hojnosti,
558. 26:33tvé jméno už nikdy nevyslovím jedním
559. 26:35dechem se svými toxickými strachy.
560. 26:39Krok třetí.
561. 26:41Omluva.
562. 26:42Tato část v tobě pravděpodobně něčím
563. 26:45hluboce otřese. Buď na to připraven.
564. 26:49Spaluji na popel všechny své přísahy
565. 26:51chudoby, kterými jsem kdy podceňoval
566. 26:54tvou sílu. za všechny ty ubohé a zoufalé
567. 26:58věty, které jsem stvořil, abych tě
568. 27:00odstrčil ze svého života. Za tu temnou
569. 27:04nevědomost, ve které jsem věřil, že za
570. 27:07tvou přítomnost musím platit ztrátou
571. 27:09charakteru. Za každé tvé odmítnutí beru
572. 27:13dnes všechna svá slova zpět. Krok
573. 27:16čtvrtý. Dekret. Zde se uvádí vše do
574. 27:19pohybu. Chci, aby se ti tyto věty navždy
575. 27:23vrly do mysli, protože je budeš používat
576. 27:26až do konce svých dnů. Od této chvíle
577. 27:29nařizuji, aby se na mě bohatství zřítilo
578. 27:32jako lavina z těch nejméně
579. 27:34pravděpodobných dveří. Jsem průlivem
580. 27:37otevírajícím se do oceánu a prosperita s
581. 27:40radostí přetéká z mých vod. Vykřikuji do
582. 27:44vesmíru, že mám více než dostatečnou
583. 27:46sílu na to, abych mohl budovat zlaté
584. 27:49věže, abych mohl rozdělovat a abych mohl
585. 27:52vysát morkovou kost samotného života.
586. 27:56Rozhoduji, že mé dveře jsou do kořen
587. 27:58otevřené pro všechno, co mi osud nabízí.
588. 28:02Mé rozhodnutí je z čisté ocel a žádný
589. 28:06vítr nedostatku jim jim už nikdy
590. 28:09neotřese.
591. 28:11Krok pátý. Pečeť. Tohle je moment, který
592. 28:15mění obyčejnou afirmaci ve skutečnou
593. 28:18tichou smlouvu.
594. 28:20Zamykám tato slova do nejhlubších
595. 28:22trezorů své mysli a klíč odhazuji do
596. 28:24temnoty. Krok šestý. Ústup.
597. 28:29Po celých sedm nocí o tomto tématu s
598. 28:32nikým, absolutně s nikým, nepromluvíš
599. 28:36ani slovo. Žádná narážka, žádná textová
600. 28:39zpráva, žádná fotka tvého deníku na
601. 28:42sociálních sítích.
602. 28:44Zatímco tvé slovo bude pracovat hluboko
603. 28:47pod zemí, kam nesmí vkročit noha nikoho
604. 28:50cizího, ty udržíš sedm plných nocí
605. 28:54naprostého dokonalého ticha.
606. 28:57A krok sedmý, ten nejdůležitější ze
607. 29:00všech.
608. 29:02Ten obrovský rozdíl, který odděluje
609. 29:05lidi, kteří dosahují reálných výsledků,
610. 29:08od těch, kteří si jen roky dokola
611. 29:10opakují prázdné fráze.
612. 29:13Víra podpořená akcí.
613. 29:16Carl Jung zdůrazňoval, že každé
614. 29:19přesvědčení, které nemá fyzickou hmotnou
615. 29:22odezvu, zůstává v nevědomí navždy mrtvé.
616. 29:27Vesmír a tvá vlastní hluboká mysl od
617. 29:30tebe očekávají fyzický důkaz toho, že
618. 29:33svým vlastním slovům skutečně věříš.
619. 29:37Nejde o nějaké titánské úsilí, jde jen o
620. 29:40malé konkrétní gesto, které dává smysl
621. 29:43pouze tehdy, pokud je tvé rozhodnutí
622. 29:46absolutně pravdivé. Staré kmeny věděly,
623. 29:49že předtím, než začnou prosit nebesa o
624. 29:52déšť, musí nejprve rozrýt zemi a vykopat
625. 29:55koryta, do kterých se voda bude moci
626. 29:57vlít.
627. 29:59Vesmír posílá své zázraky pouze na
628. 30:01jeviště, které už je pro ně připravené.
629. 30:05Tvůj akt víry musí být přesně takovým
630. 30:08malým, ale hmatatelným činem.
631. 30:11Dnes v noci nebo zítra ráno vyhoď ten
632. 30:13starý obnošený kabát, ze kterého přímo
633. 30:16čiší nedostatek. a který nosíš jen ze
634. 30:19zvyku. Vyhoď všechny ty otlučené
635. 30:23naštípnuté hrnky. Vyhoď ty rezavé mince,
636. 30:26které roky skladuješ. Ty staré věci,
637. 30:29které si doma držíš, jen proto, že je ti
638. 30:32jich líto vyhodit.
639. 30:34Rozbij ten šuplík strachu. Uhoď tím
640. 30:37stohům nezaplacených účtů o stůl a bez
641. 30:40mrknutí oka řekni: "Desetinásobek těchto
642. 30:43částek už je na cestě.
643. 30:46Vlož si do nejtajnější přihrádky své
644. 30:48peněženky z brusu novou, křupavou
645. 30:51bankovku a slib si, že ji nikdy
646. 30:53nerozměníš.
647. 30:55Vstyč ji tam jako úplně první vlajku
648. 30:58svého budoucího impéria.
649. 31:01Vesmír čte tvé činy. Velikost tvé víry
650. 31:04je přímo úměrná velikosti prostoru,
651. 31:07který jsi ochoten připravit. Pokud
652. 31:10nepřipravíš nádoby, vesmír nikdy
653. 31:12nenaplní a nenechá přetéct džbán. který
654. 31:15neexistuje.
655. 31:17A ty už doma něco velmi cenného máš.
656. 31:20Každý z nás v sobě skrývá poklad. Ten
657. 31:23jedinečný talent na kreslení, který si
658. 31:26nechal shnít někde na půdě. Ten
659. 31:29fascinující hlas, kterým už si jen tiše
660. 31:32broukáš, když uspáváš děti.
661. 31:34>> [hudba]
662. 31:34>> Ten tvůj brilantní analytický úsudek,
663. 31:37který jsi pohřbil hluboko v sobě jen
664. 31:39proto, že ti kdysi někdo v Čechách
665. 31:42uštěpačně řekl, ať si nehraješ na
666. 31:44chytrého a nevymýšlíš hlouposti.
667. 31:47Tohle je tvůj skutečný kapitál.
668. 31:50Není někde v daleké budoucnosti.
669. 31:53Je přesně teď ve tvém domě a už roky
670. 31:56čeká na to, až pro něj připravíš nádoby,
671. 32:00které bude moci ukázat světu.
672. 32:03Jak se blížíme ke konci, musím ti předat
673. 32:05ještě jedno pravidlo, které v lidech
674. 32:08vyvolává snad ten největší odpor.
675. 32:11Síla dávání.
676. 32:14V naší kultuře není pomoc druhým nebo
677. 32:16rozdělení se o jídlo jen nějakým dobrým
678. 32:19skutkem.
679. 32:20Je to univerzální zákon hojnosti.
680. 32:24Karl Jung velmi dobře věděl, že
681. 32:26schopnost dát něco ze svého je tím vůbec
682. 32:29nejsilnějším psychologickým aktem, který
683. 32:32dokáže roztříštit egoistickou iluzi
684. 32:35nedostatku.
685. 32:36Dávání otevírá zacyklený kruh. Nemůžeš
686. 32:41vhodit novou zlatou minci do truhly,
687. 32:44která je už po okraji nacpaná a jejíž
688. 32:46výkoje křečovitě zavřené.
689. 32:49Tajemství té teplé polévky, kterou u nás
690. 32:52na venkově sousedé nosili nemocným, je
691. 32:55přesně v tomto. Ruka, která dáv dává,
692. 32:58přetíná ty zrezivělé těžké řetězy
693. 33:01strachu v mysli jediným švihnutím meče.
694. 33:05Neříkám ti, abys rozdával to, co nemáš.
695. 33:08Říkám ti, že vzdát se kousku toho mála,
696. 33:11co momentálně máš, je to nejmohutnější
697. 33:14prohlášení hojnosti, jaké můžeš vesmíru
698. 33:17vyslat.
699. 33:18Protože člověk s vědomím chudoby nedá
700. 33:21nikomu nic. Dát dokáže pouze ten člověk,
701. 33:25který kdesi hluboko uvnitř bezpečně ví,
702. 33:28že existuje obrovský zdroj, ze kterého
703. 33:31přijde mnohem víc, než právě odevzdal.
704. 33:35Tento týden udělej jeden malý tichý
705. 33:38skutek dávání a udělej ho zcela
706. 33:41anonymně. Nikdo nesmí vědět, že jsi to
707. 33:44byl ty. A pak už jen s úžasem sleduj.
708. 33:48Co se stane s tím zablokovaným tokem
709. 33:50energie?
710. 33:52Nyní dobře poslouchej.
711. 33:55Dostáváme se k té absolutní podmínce,
712. 33:58bez které nefunguje vůbec nic z toho, o
713. 34:00čem jsme mluvili.
714. 34:03Stav nekladení odporu.
715. 34:06Karl Jung zcela jasně formuloval, že to,
716. 34:09čemu vzdoruješ, přetrvává a dokonce to
717. 34:11roste a stává se to silnějším.
718. 34:15Úzkost je tou nejběžnější a nejničivější
719. 34:18formou odporu. Když se chorobně
720. 34:21strachuješ o peníze, veškerou svou
721. 34:23mentální kapacitou [hudba] se ve
722. 34:25skutečnosti upínáš k obrazu nedostatků a
723. 34:29bídy. Krmíš ho. Udržuješ ho při životě
724. 34:33tou nejvýživnější stravou v celém
725. 34:35vesmíru svou vlastní plnou pozorností.
726. 34:39Ta čísla, která se ti honí hlavou ve 3
727. 34:42hodiny ráno, když vzíráš do temného
728. 34:44stropu, jsou tou nejkrutější modlitbou
729. 34:47za chudobu, jakou můžeš vesmíru
730. 34:50nabídnout.
731. 34:51Čím víc budeš s vytřeštěnýma očima rýt
732. 34:54svou myslí do této černé díry, tím
733. 34:57hlubší ta díra bude. Pokud se dnes v
734. 35:00noci náhle probudíš a myšlenka na peníze
735. 35:03si tě přijde najít, nebojuj s ní.
736. 35:06Bojovat znamená klást odpor. Jen prostě
737. 35:10změň svou větu. V úplné tmě, aniž by ses
738. 35:14pohnul, jen tiše prones, přestávám
739. 35:19bojovat s temnotou. Můj příděl je
740. 35:22zpečetěn v nebesích a cválá mi plnou
741. 35:24rychlostí naproti a vrať se zpět do
742. 35:28spánku. Druhou tváří nekladení odporu je
743. 35:32intuice, vnuknutí. Jung vysvětloval, že
744. 35:35intuice je přímé vedení z nevědomí. Tam,
745. 35:38kde racionální rozum zná jen dlouhou,
746. 35:41vyčerpávající a trnitou cestu, tam
747. 35:44intuice už dávno vidí dokonalou zkratku.
748. 35:48V naší řeči tomu říkáme mít vnuknutí.
749. 35:52nebo něco mi říká, že musíš o toto
750. 35:56vedení požádat a následně ho bez
751. 35:59odmlouvání uposlechnout, i když to v
752. 36:02danou chvíli nedává tvé logice žádný
753. 36:04smysl. Celý svůj život jsi měl vnuknutí
754. 36:07ohledně peněz a nečekaných příležitostí.
755. 36:11Vzpomeň si na ten obrovský revoluční
756. 36:14nápad, který do tebe uhodil jako blesk,
757. 36:16když jsi koukal z okna vlaku, ale který
758. 36:19jsi okamžitě zabil typicky českou větou.
759. 36:23Na to nemám peníze ani kontakty. Vzpomeň
760. 36:27si na to nutkání vejít do toho
761. 36:29konkrétního obchodu, na tu obrovskou
762. 36:31touhu zavolat starému známému, kterou
763. 36:34jsi v zápětí zadusil svou vlastní
764. 36:37píchou.
765. 36:38Hojnost k tobě téměř vždy přichází v
766. 36:41přestrojení za náhlé vnuknutí, za
767. 36:44intuici. Dnes v noci požádej vesmír, aby
768. 36:48ti ukázal cestu a zítra ten tichý hlas
769. 36:51bez debat poslechni.
770. 36:53Pokud ucítíš nutkání udělat byť jen
771. 36:55malou konkrétní věc, udělej ji hned ten
772. 36:59den. Neanalyzuj ji rozumem, dokud ji
773. 37:02nezabiješ.
774. 37:04To, na co trvale upneš svou mysl, se bez
775. 37:07výjimky a bez možnosti smlouvání projeví
776. 37:10ve tvých životních podmínkách.
777. 37:14Ukotvi svou mysl v hojnosti a poslechni
778. 37:16hlas inspirace, který vychází z tvého
779. 37:19nitra.
780. 37:21Tuto kombinaci nemůže absolutně nic
781. 37:23zastavit.
782. 37:26Než vstoupíme do té pomalé a hluboké
783. 37:28části dnešní noci, chci ti připomenout
784. 37:31ještě jednu podstatnou věc. Vzpomeň si
785. 37:34na ta období obrovských krizí, kdy se z
786. 37:38impérií stával prach a peníze měly
787. 37:40hodnotu jen jako papír na podpal.
788. 37:43Zatímco venku hořely ulice, vzpomeň si
789. 37:47na ty nezlomné jedince, kteří nikdy
790. 37:49neopustili palác, který si předtím
791. 37:52postavili ve své vlastní mysli a ze
792. 37:55stolu jim nikdy nezmizela hojnost.
793. 37:58Pokud to fungovalo pro ně v době, kdy
794. 38:01šlo všechno proti nim, bude to fungovat
795. 38:04i pro tebe dnes v noci. A pokud [hudba]
796. 38:07ti ten tvůj vnitřní toxický hlásek právě
797. 38:10teď našeptává, že už ti ujel vlak, že v
798. 38:1455, 65 nebo 70 letech už nemůžeš vstát z
799. 38:20popela, chytni ho pod krkem a okamžitě
800. 38:23ho umlč.
801. 38:25Ti největší mudrci v zaprášených knihách
802. 38:28historie dokázali změnit tok obrovských
803. 38:31zlatých řek dávno poté, co jim
804. 38:34zešedivěly vlasy, i když měli tak
805. 38:36říkajíc už jednou nohou v hrobě, tak
806. 38:40jako každá racionálně smýšlející osoba.
807. 38:43I oni se tomu zpočátku smáli, ale ten
808. 38:47zázrak si k nim cestu stejně našel.
809. 38:50Zákon tvé duše a zákon vesmíru se
810. 38:53nedívají na tvůj rodný list. Tento zákon
811. 38:56odpovídá výhradně na tvé slovo.
812. 39:00Vesmír nedrží žádnou složku, ve které by
813. 39:03bylo napsáno, že tvůj čas už vypršel.
814. 39:07Jediný, kdo takovou složku křečovitě
815. 39:09drží, jsi ty sám
816. 39:12a dnes v noci máš jedinečnou šanci ji
817. 39:15hodit do ohně.
818. 39:18To, co by tě skutečně vyšlo, nejdraž
819. 39:20dráž a říkám ti to s maximálním
820. 39:23respektem a láskou, by bylo prožít ještě
821. 39:26jeden jediný rok, kdybys mluvil tak, jak
822. 39:30jsi byl doposud zvyklý.
823. 39:33Prožít ještě jeden rok světou sotva
824. 39:36vyjdu s výplatou znamená podepsat svým
825. 39:39vlastním hlasem přesně 365 dekretů na
826. 39:43chudobu a vesmír. Jen proto, že tě
827. 39:47bezmezně miluje a absolutně tě
828. 39:49poslouchá, by je všechny jeden po druhém
829. 39:52do puntíku splnil.
830. 39:55Proto učiň své rozhodnutí nezítra, ale
831. 39:58přesně v tuto chvíli.
832. 40:01Teď, těsně předtím, než se ponoříme do
833. 40:04samotného závěru, tě žádám, abys provedl
834. 40:07druhé finální gesto dnešní noci.
835. 40:11Je trochu jiné než to první. Nyní
836. 40:13podruhé zaklepej na dveře té zapečetěné
837. 40:16komnaty.
838. 40:17Sjeď znovu dolů do komentářů. Aniž by
839. 40:20ses komukoliv spovídal, aniž bys to hnal
840. 40:24přes filtr své vlastní omezené logiky,
841. 40:27napiš to ohromné, děsivě konkrétní
842. 40:30číslo, které se ti právě teď rýsuje v
843. 40:33mysli. A nakonec, jako bys splácel dluh
844. 40:37samotnému vesmíru, připišpijal
845. 40:40jsem to. Jsem vděčný.
846. 40:42To číslo je tvůj osobní monument
847. 40:45vztyčený k nebesům.
848. 40:47A jakmile nějaká další duše v tomto
849. 40:49chrámu zanechá u tvého monumentu la, ta
850. 40:53božská energie se znovu mocně vzedme.
851. 40:56Pokud jsi ještě nerozbil ten pomyslný
852. 40:59zvonek upozornění, pokud jsi ještě nedal
853. 41:01odběr a nevril svůj palec nahoru do této
854. 41:04obrazovky, chybí tomuto energetickému
855. 41:07řetězci jeden klíčový článek.
856. 41:10Dokonči ho a teď už vypni všechno rušivé
857. 41:14kolem sebe.
858. 41:16Ztlum hlasitost a zpomal rytmus svého
859. 41:18vlastního těla.
860. 41:21[hudba] Budeme dnešní noc uzavírat.
861. 41:24Chci, aby ses zhluboka a velmi pomalu
862. 41:26nadechl, jako bys už nemusel absolutně
863. 41:29nikam spěchat.
864. 41:31Pociť poprvé po velmi dlouhé době, že
865. 41:34čas je dnes v noci na tvé straně.
866. 41:38Všechno, co jsi dnes večer slyšel, se dá
867. 41:40shrnout do jedné jediné absolutní
868. 41:43pravdy. A ta pravda zní
869. 41:46finanční realitu, kterou žiješ dnes,
870. 41:49vybudovala tvá vlastní slova. A tvá
871. 41:52vlastní slova mohou počínaje dnešní nocí
872. 41:56vybudovat naprosto jiný zcela nový
873. 41:58život.
874. 42:00Ne tvá snaha.
875. 42:02Snažil ses už víc než dost.
876. 42:06Ne tvé obětování se.
877. 42:09Obětoval se s mnohem víc, než bylo
878. 42:11nutné,
879. 42:13ale o tom si dlouze promluvíme někdy
880. 42:15jindy.
881. 42:17Je to jen a pouze tvé slovo. [hudba]
882. 42:21Život a skáza leží v moci jazyka a ty
883. 42:24sis právě vybral život.
884. 42:27Nyní přistoupíme k tiché smlouvě.
885. 42:30Uděláme to velmi pomalu a jakmile
886. 42:33skončíme, propadneš se do spánku, aniž
887. 42:37bys už s kýmkoliv promluvil jediné
888. 42:39slovo.
889. 42:41Polož si jednu ruku na srdce, druhou
890. 42:44ruku otevři, jako bys byl připraven
891. 42:46přijímat.
892. 42:47A spolu se mnou téměř bez hlásku, jen
893. 42:51tím nejttižším šepotem opakuj:
894. 42:54"Tak, aby tě slyšel jenonečný vesmír,
895. 42:57který s tebou právě teď sdílí tuto
896. 43:00místnost."
897. 43:02Ó hojnosti,
898. 43:03tvé jméno už nikdy nevyslovím jedním
899. 43:06dechem se svými toxickými strachy.
900. 43:09Spaluji na popel všechny své přísahy
901. 43:12chudoby, kterými jsem kdy podceňoval
902. 43:14tvou sílu.
903. 43:16Otevírám brány všech žalářů ve své
904. 43:19mysli.
905. 43:20Všechny propouštím na svobodu a svou
906. 43:22vlastní duši sundávám ze Šibenice. Jsem
907. 43:26zbaven svých okovů a nacházím se ve
908. 43:29stavu čistého absolutního přijetí.
909. 43:33Zakořeň se v místě, kde právě jsi.
910. 43:35[hudba] Vypusť veškerou únavu a těžkost
911. 43:37svého těla do prázdna.
912. 43:40Nadechni se.
913. 43:42Ale tentokrát nenasávej jen vzduch.
914. 43:46Vdechni do svých plic tu obrovskou sílu,
915. 43:48na kterou máš už léta právo. Od této
916. 43:51chvíle nařizuji,
917. 43:54aby se na mě bohatství zřítilo jako
918. 43:56lavina z těch nejméně pravděpodobných
919. 43:59dveří.
920. 44:01Jsem průlivem otevírajícím se do oceánů
921. 44:04a prosperita s radostí přetéká z mých
922. 44:06vod.
923. 44:08Vykřikuji do vesmíru, že mám více než
924. 44:10dostatečnou sílu na to, abych mohl
925. 44:12budovat zlaté věže,
926. 44:15abych mohl rozdělovat a abych mohl vysát
927. 44:18morkovou kost samotného života.
928. 44:21Rozhoduji, že mé dveře jsou do kořán
929. 44:25otevřené pro všechno, co mi osud nabízí.
930. 44:28Mé rozhodnutí je z čisté ocel a žádný
931. 44:31vítr nedostatku jim už nikdy neotřese.
932. 44:35Ještě jednou se hluboce nadechni a s
933. 44:39každou další větnímej, jak tvé tělo čím
934. 44:42dál víc měkne a uvolňuje se,
935. 44:45jako by se od tebe konečně odtrhlo něco
936. 44:48strašně starého a nevýslovně těžkého.
937. 44:52Obrovská mapa bohatství, kterou pro mě
938. 44:55vesmír nakreslil,
939. 44:57se přede mnou rozbaluje už v této
940. 44:59vteřině, i když jen po úhoze dýchám.
941. 45:03Ani to nejmenší zrnko, které patří mně,
942. 45:06nemůže skončit v kapse někoho jiného.
943. 45:09To, co je mým právem, nikdy nemine svůj
944. 45:12přesný čas.
945. 45:14Poklad, na kterém je vyryto mé jméno,
946. 45:17provrtá i skály, jen aby mi mohl
947. 45:20spadnout přímo do dlaní.
948. 45:22Nemusím ho nijak nahánět.
949. 45:26Stačí, abych usedl na svůj trůn.
950. 45:29A já na tomto trůnu právě sedím.
951. 45:33Nyní přichází pečeť
952. 45:35a po ní už neřekneme vůbec nic.
953. 45:39Zamykám tato slova do nejhlubších
954. 45:41trezorů své mysli a klíč odhazuji do
955. 45:45temnoty. Těch sedm nocí absolutního
956. 45:49ohlušujícího ticha právě začalo.
957. 45:52Rozsudek byl vynesen a byl navždy
958. 45:55zapečetěn.
959. 45:57Zůstaň takto. Dnes v noci už nemusíš
960. 46:00dělat vůbec nic dalšího.
961. 46:03Slovo již opustilo tvá ústao
962. 46:06se nikdy nevrací prázdné. Nikdy se
963. 46:08nevrací s prázdnou rukou. Vždy se vrací
964. 46:11a něco nese. A ty, Káty, ho před malou
965. 46:14chvílí poslal, aby ti našlo hojnost.
966. 46:19Zatímco budeš spát, věci se už začínají
967. 46:22hýbat.
968. 46:24Telefonát, který někdo zítra nečekaně
969. 46:26udělá.
970. 46:28Myšlenka, která ti náhle bleskne hlavou,
971. 46:30zatímco budeš dělat něco úplně
972. 46:32banálního. Ty dveře, které byly celé
973. 46:35roky zamčené a nikdo nebude chápat, proč
974. 46:38se otevírají zrovna teď. Nemusíš vědět,
975. 46:41jak přesně se to stane. Jak se to stane,
976. 46:45to vůbec není tvá starost. To, jak se to
977. 46:48stane, je výhradně práce vesmíru. A
978. 46:51vesmír ještě nikdy, ani jednou v
979. 46:54historii, neselhal v naplnění slova,
980. 46:58které bylo podpořeno tichým neochvějným
981. 47:00klidem. Od zítřejšího rána budeš svérty
982. 47:04hlídat jako ten nejpřísnější zámek. Až
983. 47:08si ti bude někdo zase stěžovat na to,
984. 47:10jak je všechno příšerně drahé, jen se
985. 47:12lehce, neznatelně usměješ a k té toxické
986. 47:16konverzaci nepřidáš jediné slovo. Budeš
987. 47:19si chránit to, co opouští tvá ústa úplně
988. 47:23stejně úzkostlivě, jako si poutník na
989. 47:25poušti chrání svou úplně poslední kapku
990. 47:28vody.
991. 47:30Nyní spi a opakuj si tuto poslední větu,
992. 47:34dokud se nezačne rozpíjet ve spánku.
993. 47:37Opakuji ji až do toho hraničního
994. 47:40momentu, kdy už nedokážeš rozeznat,
995. 47:42jestli ještě mluvíš, nebo jestli už jen
996. 47:45s níš.
997. 47:47Můj jazyk je můj poklad.
998. 47:50Můj jazyk je můj poklad.
999. 47:54Vesmír mocně vyživuje mé království a
1000. 47:57nezůstává ve mně žádná prázdnota. Můj
1001. 48:00jazyk je můj poklad.
1002. 48:04Nezůstává ve mně žádná prázdnota.
1003. 48:08Odpočívej.
1004. 48:10Zítra začíná tvůj úplně nový život
1005. 48:14a prozatím není vůbec nutné, aby to
1006. 48:17věděl kdokoli další.
1007. 48:24Ah.